Jeden pracovní den ze života Jeveliny Laneové

25. května 2011 v 7:06 | undead Trent |  takzvaně literárno

Jak sem slíbil Strigg, došlo na další zločin proti literatuře. 8) Nechal jsem se inspirovat Dariinou literární tvorbou ( a trochu i ní samotnou.. ) a napsal tuhle věc plnou zabitých idiotů ( z nichž jeden je mexikánec s falešným knírem, další hledaným zločincem a valná většina jsou neokomunisti ). Jestli se nebojíte, pod perexem čtěte. 8)



Prázdnou ulicí třesknul výstřel, následovaný zvukem tříštěného skla. Jevelina semkla rty, ale jinak nedala najevo žádnou reakci na onen výstřel. Aby to nebylo málo, z pouličního rozhlasu se začaly ozývat tóny písničky od Kelly Fammily.
"Nenávidím tě," prohlásila oznamovacím tónem hlasu a dala si do uší špunty. Klidným krokem zabočila do průchodu v jednom z domů a v jeho stínu se zastavila. Z podpažního pouzdra vytáhla glocka a zkontrolovala zásobník. Připnula na něj optiku a obezřetně vystrčila hlaveň za roh. Poté vystrčila i svou hlavu a přes optiku hledala nepřátelského agenta. Našla ho celkem snadno, očividně to byl naprostý amatér, o čemž svědčil už jen to kardinální selhání při pokusu ji trefit. Obrátila oči v sloup, umístila mušku na jeho hlavu a pak už jen sledovala, jak se jeho hlava rozletěla do všech stran, když ji zasáhla explozivní kulka z jejího glocka. Vypadalo to, jako když dáte do zralého melounu pořádnou petardu. Na tváři se jí mihl spokojený úšklebek. Zbývalo už jen umlčet ty proklaté Kelly Family.

Na recepci si vyzvedla klíč od svého pokoje a po schodech vyšla do třetího patra. S rukou na pažbě glocka opatrně otevřela dveře svého pokoje a následně vešla. Zkušeně prověřila celý hotelový pokoj, jestli tu na ni nečeká nějaké nemilé překvapení a v koupelně pak udělala třetí oko nějakému mexikánci s falešným knírem. "Chtělo by to kyselinu..." poznamenala k tomu nevzrušeně a začala hledat štěnice. Jakmile byla s prohlídkou spokojená, plácla sebou na záda na postel, ruce rozpřažené. "Zase o dva idioty méně. To už by snad chtělo Nobelovku za mír."
Později se zvedla a odešla do koupelny. Vyndala z očí zabarvené kontaktní čočky a nasadila si brýle s kulatými obroučkami. Ještě si rozpustila vlasy a vyndala z uší náušnice. Při pohledu do zrcadla si pomyslela něco ve smyslu, že zase vypadá normálně. Náhle jí zrak spočinul na zastřeleném mexikánci ve vaně a povzdechla si. Ovázala mu ránu v hlavě, aby zbytečně nezakrvácela koberec a dosmýkala tělo k oknu, ze kterého ho následně vyhodila. Okno zase rychle zavřela a doufala, že si toho, co právě udělala, nikdo nevšiml. Po půlhodině koukání na televizi, kdy se nic zajímavého neudálo, došla k názoru, že nejspíš ne.

Zamkla za sebou a vydala se dolů, aby povečeřela. Než však dole zabočila od schodiště k restauraci, zastavil ji jeden z členů personálu, že má na recepci vzkaz. Změnila tedy směr a od recepční, kterou podezřívala ze špionáže, převzala zalepenou obyčejnou obálku. Strčila ji do vnitřní kapsy své bundy a opět vyrazila na večeři.
Když si objednala, vytáhla obálku, rozlepila ji a vyndala potištěný list papíru. Agentura. Gratulovali k úspěšné akci a v šifrovaném textu předávali pokyny k další. Zkřivila ústa a párkrát si ještě instrukce přečetla, aby si všechno správně zapamatovala. Potom zprávu strčila do kapsy. Zničit ji může i potom v pokoji. Zanedlouho jí číšník přinesl večeři a ona se dala do jídla. Po akci jí vždycky vyhládne.

Pracovala pro Agenturu už víc jak tři roky a za tu dobu si udělala zářez na pažbu víckrát, než kdokoli jiný z operativců. Co akce, to úspěch. A svět může dál klidně spát. Sice svět ráda neměla, zato inhumace idiotů, pokrytců a rádoby drsných lidí jí působilo uspokojení. A navíc za to ještě byla placená. Co víc si od práce přát? Snad aby si odpustili dávat ji nálepku "hrdina vlasti".

Naposledy překontrolovala zásobníky, zbraně a neprůstřelnou vestu. Přeci jen, co kdyby se snad náhodou některý z těch mameluků trefil. Zastrčila pistole a nože do pouzder a zásobníky do držáků. Dotáhla tkaničky na gládách, ujistila se, že chrániče na kolenou drží pevně, oblékla zelenou bundu, sundala brýle, nasadila čočky, stáhla vlasy a vyrazila. Měla před sebou rušnou noc a o nic méně rušný den. Nějaká skupina neokomunistů chce provést převrat. Nikdo neví, co mají k dispozici ani kolik jich vlastně je a co jsou zač. Ale co, vždyť je to nakonec fuk. Oddělá je jako ty všechny předtím. Zase zachrání vlast. I když si nebyla tak docela jistá, zda to opravdu chce. Ale co, vždyť je to nakonec fuk, odvede svou práci a pak si zajde na pizzu s Timothym a Destiny. Pár hodin sarkasmu, ironie, duchaplné konverzace a vzájemného pochopení a všechno bude O.K.
Jen tak náhodou narazila venku na jednoho z hledaných zločinců, tak ho rovnou vyřídila. "Přežije chytřejší," promluvila k chladnoucímu krvácejícímu tělu s podříznutým krkem. Otřela nůž o jeho kalhoty a pokračovala dál. Asi za dvacet minut dorazila na místo určení. Zastavila se a kriticky si prohlížela zchátralou opuštěnou budovu starého kina. Tohle by se Destiny líbilo, blesklo jí hlavou. Zhluboka se nadechla a vyrazila k zabedněným dveřím. Ještě než je vykopla, nasadila na jednoho z glocků tlumič. Ve vestibulu seděl na stráži jediný jejich člověk, který si navíc bezstarostně leštil své mužství. Jevelině se zvedl žaludek a ještě víc ji znechutilo, že ačkoli svým vstupem upoutala jeho pozornost, nepřestal s doposud prováděnou činností. Zakroutila hlavou a několikrát vystřelila. Nejdřív mířila mezi jeho nohy, následně o něco víš, mezi jeho oči. Prázdné nábojnice zacinkaly o dlažbu. Seběhlo se to tak rychle, že ani nestačil vyvolat rozruch. Do druhé ruky vzala nůž, kterým už předtím podřízla onoho zločince na ulici a pokračovala dále do nitra budovy. Další nešťastník, který neměl dost rozumu, aby rychle vypadnul hned, co si jí všiml, skončil s nožem v břiše a mozkem na stropě. I po smrti nechápavě třeštil oči. Třetí měl smůlu, špatně odhadla jeho reakci a místo rány pod žebra ho vykastrovala. Překvapilo ji, jakých zvuků je muž, kterému uříznete penis, schopný. V zájmu svého sluchu raději svůj přehmat rychle napravila. To už se k ní ale řítili další tři. Pustila nůž, vytáhla i druhou pistoli a postupně je se smrtící přesností odpravila ukázkovými ranami do hlav. Všichni tři padli nazad, jak kulky udělili jejich hlavám opačné zrychlení ve srovnání s jejich dosavadním směrem pohybu. Pak už to šlo ráz naráz, zastřelit, podříznout, zlomit vaz, vyhřeznout vnitřnosti... Počet nepřátel se rychle snižoval a spolu s tím i množství Jevelininy munice. Postupně došla k závěru, že tihle neokomunisti jsou pozoruhodně muzikální. Teda alespoň po stránce rozmanitosti tónin, v jakých řvali, ječeli a chroptěli, když se s nimi vypořádávala. Největší zábava to byla v promítacím sále. Jednomu z té jejich bandy vzala dragunova a pak přes celý sál kropila dávkami jednotlivé členy místního ansáblu jednoho po druhém. Výrazy v jejich tvářích stály za to. Pak si všimla bedny s granáty, která ležela před potrhaným plátnem a napálila to do ní. Exploze dvaceti granátů se jí zaleskla v očích a taky na zubech, které ukázala v poněkud zvráceném úsměvu, když si velmi barvitě představovala ty abstraktní skulptury, vzniklé z jejich vzduchem poletujících vnitřností a údů. Když exploze pohasla, zvedla se a šla pokračovat v započaté práci.
Šlo to celkem bez problémů, až nakonec narazila na nějakou místnost plnou počítačů a těch pitomců.
"Ahoj," pokusila se o nadšený tón hlasu. Všichni v místnosti ze zatvářili nechápavě a ty stupidní výrazy ve tvářích jim už zůstaly nadosmrti. Což nebylo moc dlouho, protože Jevelina nelenila a vyprázdnila další dva zásobníky.
"Kurva! Přestaň, do hajzlu!" ječel kdosi, kdo její spršce olova unikl. Okamžitě na něj namířila. "Ty vyjebaná krávo! Já sem zasranej operátor, ne nějaká píča s kvérem! Tak kurva skloň ty zkurvený kvéry, než zničíš další kus nechutně drahýho hárdvéru!"
Nechápavě na něj pohlédla a pozvedla levé obočí. Kdo si ten idiot u počítače myslí, že je? Zároveň přemýšlela, jestli je nějaký důvod, proč ho rovnou nezastřelit. "Kdo jako seš?" zeptala se nakonec.
"Dyť už sem tu kurva řek. Operátor. A jedinej z týhle bandy anarchistickejch imbecilů s vymatlanejma mozkama, kerej umí i myslet a ne jen honit péro a lovit ryby v rybníce taktickou hlavicí.
Znovu na něj namířila oba glocky, které před okamžikem trochu sklonila.
"Do hajzlu neser! Já měl provést ten skutečnej útok, kerej se měl odehrát na virtuálním bitevním poli. Poslat celej net do kopru. Momentálně to ale padá, protože mi nějak chybí důvod, zadara apokalypsu nedělám."
"Už ti někdy řekli, že jsi cvok?" zeptala se, ačkoli to spíš znělo jako řečnická otázka.
"Krom jinýho. Jo, kurevsky boží šou tam v sále. Viděl sem na monitoru, jak ty mamrdy kosíš. A ty granáty, to byl dobrej dojeb," ušklíbl se směrem k ní. "Hele, jestli po mně nic nechceš ty, tak já to tu balim. Nehodlám v týhle díře trčet jen tak z prdele banán... Teda jestli se mnou nechceš hnojit kvítka."
"Seber si tu kalkulačku, půjdeš se mnou."
"Ale na rande s tebou nejdu, to ti povidam rovnou, rozumíš?" nepřestává mluvit, zatímco balí notebook. Jevelina si povzdechla a měla rázem chuť obdarovat jednou kulkou i sebe. Bude se muset táhnout s takovým... Hledala nějaký dostatečně výstižný výraz, ale nebyla příliš úspěšná. Byl jako mimozemšťan z jiné galaxie. "Mimochodem, jaké je tvé jméno?"
"Garry. Garry Colferson. A sory za mý vyjadřování, byl sem z těch idiotů na prášky a když si mi začal střílet do mašin, měl sem toho tak akorát dost. Jestli chceš, tak ti koupím panáka."
"Neříkal jsi náhodou 'žádný rande'?"
"Ty vole, mluvíš jak Daria..." poznamenal.
"Znáš?"
"Jistěže! Mám na hadru stažených všech pět sérií, všechny tři celovečeráky, pilot Mystik spiral a minisérii s Quin nevyjímaje. Chvílemi sem měl chuť pustit těm kreténém ten díl, jak v kavárně četla povídku plnou zabíjení komunistů," ušklíbl se. "Pokud mě nakonec odkrouhneš, klidně si ten disk vem, ty ho určitě oceníš."
"Ony jsou ty filmy tři?" jen máloco ji dokáže překvapit. A tohle byla jedna z těch situací.
Přikývl.

"Zůstaň tu stát," řekla mu, když za nimi zavřela dveře hotelového pokoje. Stejně jako včerejší odpoledne, a vlastně jako pokaždé, prošla každý kout. "Umíš se bránit?"
"Myslíš jako, jestli dokážu do někoho naprat olověnou včelu? Bez zaváhání to napálím do každýho, kdo se mě pokusí připravit o život. Klidně i do tebe, jestli na mě budeš zase mířit."
"Fajn."
"Chápu to tak, že máš ještě něco na práci..."
Kývla hlavou na souhlas. "Ale až později."
"He he. Jak to, že agentury vždycky verbují samé sexy agentky?" uchechtl se. "Navíc s tak vytříbeným stylem..."
Obrátila oči v sloup. Opravdu mu šlo o to, o co si myslela, že mu de? A byla vůbec proti? Toho posledního si vymývala z vlasů půl hodiny a dost jí to znechutilo to, co předcházelo explozivnímu náboji z boku do hlavy toho nebožáka. Holt neměl sympatizovat s druhou stranou...

Skulila se z něj na bok a přitáhla si peřinu pod bradu. Nebyl špatný, opravdu ne. Stejně ale vytáhla z pod polštáře glocka a pečlivě mířenou ranou ho střelila. Poté vstala z postele a šla se osprchovat, ještě jí zbývalo vystopovat teroristy s jadernou bombou, kteří se skrývali někde ve městě.

Obsluha před ně právě položila tác s velkou pizzou. Všichni tři si vzali po jednom kousku a začali přežvykovat, zatímco nadále pokračovali v započaté konverzaci.
"Poznám tenhle tvůj pohled, Jevelino. Že tys to udělala zase?"
"A co má být? Tentokrát to přežil a ještě mi jednou poděkuje za to, co sem udělala."
"Chceš říct, že ti poděkuje za to, že jsi s ním měla sex a pak jsi ho střelila?"
"Zachránila sem mu tím život, Timothy," zavrčela na něj. "Mimochodem, už jste si konečně změnili jméno kapely?"
"Mrcho."


s ignorací váš
undead Trent
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 strigga strigga | 25. května 2011 v 21:17 | Reagovat

Heh :D nojo, i člověk závislej na ocenzurovaný a vyfiltrovanou konožský fanfikci si občas potřebuje přečíst něco krutě brutálního. XD
Ta nadsázka byla prostě boží. Fakt mě to bavilo ;) byla to sranda od začátku do konce, ale při troše dobrý vůle si v tom člověk najde i něco k zamyšlení...
(Nevím, co se mnou je, že teď čtu úplně jiný věci než obvykle :D tak například nesnáším horory, a přesto jsem si včera půjčila v knihovně Temné vody od Suzukiho... večer jsem se cestou domů liduprázdným Mordorem celkem klepala. No nic, to jenom tak na okraj.)

2 strigga strigga | 25. května 2011 v 21:17 | Reagovat

*vyfiltrovaný.
Stejně to slovo asi neexistuje, ale tak ať je aspoň napsaný správně... :D

3 Raven Raven | Web | 26. května 2011 v 0:55 | Reagovat

Výborně :) Jevelina krásné jméno, přímo pro agentku v gládách a s glockem. (Jakmile jsem si poprvé přečetla, co za zbraň nosí, stáhlo se mi hrdlo a začala jsem mít divný pocit kolem žaludku... vždycky, když si hraju na hraní airsoftu, se mi můj zapůjčený Glock vždycky brutálně zasekne a zase o něco víc se zničí... depresivní pocit ;)

K povídce... rozhodně bych ocenila méně vulgarismů, ale já to nějak přežiju... Konec je opravdu výborný :) Když si představím přesně TU pizzerii a přesně TAK vypadající jednající osoby... Úsměvné. Ostatně tak bych asi charakterizovala celou povídku. Je sice pravda, že pojmenovat "úsměvným" něco, kde co řádek stříká něčí mozek je trochu... ehm, podivné, ale to mi jen zapadá do koloritu, protože už dlouho chci dostat polstrovanou místnost, jako měla Daria :)))

Oceňuji netradiční výběr postav, náznaky a akci :))Četla jsem to s rozporuplným očekáváním a asi mě to nakonec přesvědčilo, ačkoliv jsem zvyklá spíše na jiný typ literatury :))) Co bude příště? Střílení emzáků nebo Chucků? Obojí bych si pravděpodobně přečetla ;)

4 undead Trent undead Trent | E-mail | Web | 26. května 2011 v 7:15 | Reagovat

[1]: někdy si přečti Přízraky od Koontze pod peřinou ve svitu mobilu. věř mi, že spánek bude to poslední, co se ti bude chtít.. :-D

jinak sem rád, že se líbilo. 8) každopádně to není naposled, co se s Jevelinou setkáváme.

[2]: :D  :D  :D tak z tohodle sem teda ale fakt nemoh.. :D

[3]: no, vzhledem k její práci doufejme, že jí se takovýhle incident nestane ( i když, kdo ví, čím jí znepříjemním den příště.. :-D )

míň vulgarismů, míň vulgarismů.. to s Garrym dost dobře nejde, zaprvé není kdovíjak slušnej a za druhý, jevelina mu nasypala do nehorázně drahých mašin nějaký to olovo, takže celkem obrovský investice šly do kelu. já bych na jeho místě nadával taky.. :-D ale příště by tam Garry být neměl, takže veškerý vulgarismus bude pouze v poletujících orgánech a oddělených údech, hlavy nevyjímaje..
přesně TU pizzerii a TAK jednající a do určité míry i vypadající osoby jsem myslel.:D
klidně to úsměvné pojmenuj, kulhánek je je v tomhle ještě o poznání dál ( jenže kulhánek se psaním tohohle stylu živí, že?:D ).
žjů, já taky.. 8) ale to si budu muset počkat, až uteču do vlastního bydlení.. :D to si pak pokoj hezky vypolstruju a budu koukat na Sick Sad World v Darie. a na Dariu, of kórs.

no, v mém případě příliš netradiční nebyl.. :-D v poslední době se od kyborgů dostávám k holkám se zbraněma, kterým není radno lézt na mušku..:D
hele, ale to není marný nápad, asi napíšu nějaký speciál "Jevelina kontra emzáci", případně "emzáci pod vedením Chucka N." :-D protože sranda musí bejt, ne? 8)

5 ~Corelaine-sama ~Corelaine-sama | Web | 10. září 2011 v 22:37 | Reagovat

Miluju sarkasmus a ironii :D. A líbí se mi tvůj příběh. Asi se zaředím mezi pravidelné čtenáře.
....
Připomíná mi to jednu knihu, co už nvm jak se jmenovala, ale byla o chlapovi, co dírou propadnul na nějakou zelenou planetu a pak se vrátil zpátky na Zemi, aby zabil bosse jedný firmy, co tou dírou prohazoval na tu zelenou planetu odpad. :D
.....
Né že by se jednalo o stejný příběh, ale styl, jakým byla ta knížka napsaná, mi ten tvůj trochu připomíná. ;´D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama