jak Jevelina potkala Trenta a přišla si nejen na slušný prachy

1. června 2011 v 7:44 | undead Trent |  takzvaně literárno
jak už samotný název napovídá, tentokráte se Jevelina střetne s Trentem. ani jeden z toho nebude zrovna na větvi, když se uprostřed teroristy obydleného skladiště srazí. obrazně. dva agenti z různých agentur, dva odlišné způsoby postupu při plnění mise. kdo čeká brutální řežbu jako v prvním díle, která skončí sexem, střelením milence a odpolednem v pizzérii, nejspíš si nepřijde úplně na své. tentokrát se mlátí jen asi v první polovině. pak přijde večeře ( prokládaná trapným tichem a občasnými pokusy o smysluplnou konverzaci ), ukázka Trentových schopností po stránce hry na kytaru a ano, Jevelina shodila Trenta na postel a řekla mu, aby sklapnul. a nakonec odpoledne v pizzerii s Destiny a Timothym plné narážek.

pé es - už se chystá speciální díl plný zlotřilých korporací a jejich nepovedených experimentů. aneb vzdáváme poctu klasikám jako Vetřelec či Resident Evil ( ono je jich víc takových filmů.. :D ). velká společnost chce vidělat a zmasakrované město je nepodstatná položka na seznamu nutných výdajů. 8) no však nechte se překvapit, do čeho ji ( a nejen ji ) to namočím.



Byl nevrlý. Byl opravdu nevrlý. A chtělo se mu spát. Ale to se mu vlastně chtělo pořád, když byl vzhůru. Na sobě měl roztrhané rifle, vytahané zelené triko s krátkým rukávem, díravé tenisky a v ruce krátký jednoruční meč, jehož čepel už byla notně potřísněna extrémistickými araby. Ze všeho nejvíc ho právě iritovala osoba stojící proti němu. I když, iritovala… Trent prakticky spal buď s otevřenýma nebo zavřenýma očima. Každopádně spal skoro neustále a jen tak něco ho tedy nevzrušilo.
"Ty musíš být ta známá Jevelina Laneová," prohlásil pomalu svým hlubokým, tichým hlasem.
"A ty zase Trent Jameson." I Jevelina byla poněkud nevrlá. Moc tomu nepomohl ani fanaticky ječící arab s kalašnikovem, který se k ní řítil zezadu. Jednou provždy ho umlčely tři kulky z jejího Glocku. Jeho kolega políbil podlahu v těsném závěsu. To když se do hry zapojil Trentův Sig Sauer.
"Co kdybychom nechali tuhle debatu na později? Ti blízkovýchodní magoři mi už vážně pijou krev."
Jevelina nebyla proti, taky už jich měla po krk.

Ze staré továrny, v níž měli teroristé svůj hlavní stan, odcházeli nakonec celkem spokojení. Trent si nesl novou vodní dýmku, nějaký tabák a plechový kufřík, Jevelina prozměnu dobrý pocit z toho, že je zase na světě o něco méně idiotů. A ano, i ona si nesla plechový kufřík. Dospěla k názoru, že konkurenční agenti by nemuseli být jen obtížná pakáž, která stojí mezi ní a úspěchem mise. Tedy alespoň v tomto případě.

Budík zvonil už alespoň pět minut v kuse. V jeho případě nic neobvyklého. S povzdechem budík zaklapl a s námahou se posadil. Ze všeho nejraději by ještě spal, vždyť jsou sotva čtyři… Dopotácel se ke kuchyňské lince a udělal si kafe. Jakmile do sebe nalil třetí hrnek, došel k názoru, že je dostatečně životaschopný a jal se připravovat na misi. Termo nátělník, na něj neprůstřelná vesta, pak suspenzor a… A jednu ponožku opět nemohl najít. Nakonec ji ale našel, takže se tentokrát vyhnul situaci, že půjde do akce jen s jednou ponožkou. Na druhou stranu, nebylo by to poprvé. A nejspíš ani naposledy. Po ponožkách přišli na řadu chrániče kolen, loktů a suspenzor. Ten npoužíval od toho nešťastného incitentu, kdy ho natáhli RPGčkem do jeho mužství. Tuhle zkušenost si už nechtěl zopakovat. Konečně přišly na přetřes i rifle a triko. Vypadal teď trochu jako bezdomovec, což se však hodilo, když potřeboval na ulici zmizet. Dozadu za opasek si strčil velkého Sig Sauera a do kapes pár zásobníků. Na opasek přišel velký lovecký nůž. Nakonec ještě popruh, který se táhl od pravehého ramena k levé straně pasu, k tomu ve předu připnul několik granátů a do pochvy na části, která vedla přes záda, zasunul krátký jednoručák. Většina jiných agentů nechápala, co na tak archaické zbrani vidí, avšak nepřítele nic nedemoralizuje spolehlivěji, než čistě useknutá končetina, případně když nečího kolego přeříznete vejpůl. A v meči taky nikdy nedojde munice. Ještě obout tboty a popadnout ochranné brýle a může vyrazit. Jak jemu se chtělo místo akce spát…

Naposledy se na sebe podívala do zrcadla, aby se ujistila, že ji nikdo nepozná, popadla batoh s trhavinou a vyrazila. Na místo určení to bylo skoro devět bloků a taxíkům se během akcí raději vyhýbala, snižovala tím riziko vyzrazení místa jejího současného pobytu. A v hromadné dopravě by musela přemáhat nutkání zdeformovat někomu ten jeho úsměv idiota. Stejně ji ale s železnou pravidelností našel a ona pak musela řešit, co s jejich mrtvolami. To jí vždycky dovedlo skazit náladu. Mírným poklusem směřovala k úkrytu teroristů.
Konečně byla na místě. Zůstala za rohem a opřela se o zeď, aby si trochu odpočala po namáhavém přesunu. Za deset minut byla zase O.K. Mezitím ještě sledovala aktivity okolo skladiště, v němž měli teroristé svou základnu. Nic extra vidět nebylo, ale mohli být i mnohem opatrnější. Ještě jednou se ujistila, že její Glocky ji nezklamou a vyrazila přes ulici ke skladišti. Dostala chuť na čaj o páté. Nejspíš to souviselo s tím, že při pohledu na hodinky zjistila, že je pět.

Přikrčil se na střeše sousední budovy a chvíli pozorval skladiště, do nějž měl namířeno. Nakonec přeskočil nepříliš širokou mezeru mezi oběma budovami a zamířil k schodišti vedoucímu ze střechy do útrob budovy. Než opatrně otevřel dveře k onomu schodišti, tasil svůj jednoručak. Poslední věc, která se mu prohnala hlavou, než ty dveře otevřel, byla: 'doufám, že to budu mít rychle za sebou, spal bych.'
Dveře nikdo nehlídal. Pomyslel si něco o amatérech a rychle se posouval po schodišti dolů. Teprve dole v chodbě narazil na prvního hlídače. Klesl k zemi dřív, než si Trenta vůbec všiml. Rozhlédl se, jestli je jich tam víc, ale nikoho dalšího už neviděl, tak se vydal dál. Prošel celé patro a narazil ještě na dalěí tři teroristy. Nedalo mu příliš práce se s nimi vypořádat. Dosud o jeho přítomnosti neměl nikdo z živých teroristů ani potuchy.
Náhle se ozvaly rány, patrně z přízemí. Znělo to jako střelba z pistolí. Z úst mu vyklouzlo jenom tiché překvapené "co?". S mečem v ruce rychle zamířil zpět ke schodišti s úmyslem počkat u něj, co bude dál. Ani ho nepřekvapilo, že se brzy začal ozývat štěkot kalašnikovů. Ten ale moc dlouho svou intenzitu neudržel. Neznámý host se zjevně činil a řady teroristů řídly značným tempem. Nakonec to nevydržel. Lepší jít proti jedinému nepříteli, než proti celému třípatrovému skladišti teroristů. Na druhém patře jim zcela nečekaně vběhl do boku a mezi teroristy vypukl zmatek. Někteří se ho pokusili zastčelit, ale trefovali akorát své spolubojovníky. Do volné ruky vzal svůj lovecký nůž a ještě zvýšil obrátky. Začínal být trochu od krve.

Přirazila se zády ke zdi, hned vedle zadních dveří. Vytáhla Glocky z pouzder a odjistila je. Nato vykopla dveře a namířila Glocky před sebe. Hbitě postupovala chodbou a když se před ní objevili dva teroristi, ani na okamžik nezaváhala a poslala je koupat se v řekách medu se spoře oděnými panami. Vzhledem k tomu, že nepoužila tlumiče, nezůstala nepovšimnuta. Brzy se v chodbě objevili další, nicméně velmi rychle následovali první dva. Počáteční překvapení brzy vyprchalo a teroristi se zorganizovali k nějaké efektivnější obraně, než jen skákat Jevelině do rány. Rychle se musela schovat do dveří, které byly zrovna poblíž a vyhla se tak přehradné palbě z kalašnikovů. Měla pocit, že zahlédla i jeden kulomet. Jen doufala, že žádný z těch géniů nezkusí použít granát tady na chodbě. Pomocí zrcátka obhlédla situaci v chodbě a následně se s Glocky před sebou vyklonila do chodby a opětovala palbu. Několik kalašnikovů utichlo. Rychle vyměnila zásobníky a pokračovala v čištění chodby. Přestože se objevovali stále noví sebevrazi s palestinami, dařilo se jí udržovat chodbu relativně průchodnou a zároveň postupovala vpřed. Během boje jednu z pistolí schovala zase do pouzdra a místo ní vytáhla nůž.

Nakonec se setkali v prvním patře na chodbě. Tou dobou už bylo celé skladiště více méně "vylidněné", takže si malé seznámení mohli dopřát. Konečně zjistili, kdo byl ten rušivý elemnt v jejich jinak perfektně připravených akcích. I když "perfektně připravený" asi není ten správný výraz, který by se dal použít zrovna u těch dvou.

"Mám docela hlad. Nedáme pizzu?" ozval se pojednou Trent. "A taky potřebuju kafe. Jo, kafe bude potřeba. Jinak asi nedojdu domů…" To už ale mluvil spíš k sobě, než k Jevelině.
"Jo, včeře by nebyla marná. Po hromadné srážce s blbci vyhládne. Platíš."
"Hele, nerozmístila si tam tu plastelínu, že ne?" ujišťoval se.
"Kruci. Já věděla, že jsem na něco zapomněla." Nemyslela to však vážně, byl to jen projev jejího svérázného smyslu pro humor.
Trent se ušklíbl. "Ještě pořád se tam můžeš vrátit."
Jevelina ho zpražila pohledem. "Parchante."

Zastavili se před první pizzerií, na kterou narazili a která nevypadal příliš snobsky. Vypadal celkem všedně, skrz velká okna byli vidět zákazníci, kteří už pizzu jedli nebo na ni teprve čekali. Trent šel dovnitř přesně podle etikety první a podržel Jevelině dveře. Ta zamířila rovnou ke stolu u zdi a sedla si vlevo, kdežto Trent vlevo. Počkal, až si Jevelina objedná a řekl, aby tu pizzu přinesli extra velkou. A k tomu hodně silné kafe.
Jestli by někdo čekal, že se rozjede pořádná konverzace, tak by se spletl. Ani jeden z nich není kdoví jak hovorný. Vlastně to byla celkem trapná chvíle. Dlouhá trapná chvíle.
"No, takže ty si teda od konkurenční agentury?"
"Hm."
"A jak dlouho už pro ně děláš?"
Trent se zamyslel. A vlastně taky počítal, protože nad touhle otázkou nikdy nepřemýšlel. "Asi šest?" promnul si bradu. "A ty?"
"Něco přes tři roky."
Následovala další dlouhá pauza, vyplněná konzumací právě donesené pizzy. Trent ale ještě nejdřív obrátil do sebe celý hrnek kafe.
"Taky ti to přijde tak trapné?" zeptala nakonec Jevelina.
"Skoro jako když se v kapele snažíme vymyslet méno pro novou písničku."
"Tak ty hraješ v kapele?" zeptala se ho po chvíli.
Příkývl. "Říkáme si Psychoillusion."
"Kamarád má taky kapelu. Říkají si Mystický čtverec. Prý ten název chtějí změnit, ale to říkají od svého vzniku," ušklíbla se. "Poskytje to dobrou možnost, jak zasáhnou Timothyho pod pás."
Trent se uchechtl. "A určitě pochází z Lawndale co?" Odmlčel se. "S Mystickým čtvercem se známe. Občas máme společný koncert. Nejsou špatný."
"Na co hraješ?"
Podíval se na ni a pozvedl pravé obočí. "Na kytaru," odpověděl tónem, který jasně říkal, že na co jiného by měl asi hrát. "Bílá Ybanezka, dva humbuckery a mezi nima jeden singlecoil. A tady ten plechový kufřík, co leží vedle mě, to bude nový celolampový zesák. Jo..."
"Hm. Pochopila sem jen to, že máš bílou elektrickou kytaru a že za peníze teroristů si koupíš nový zesilovač ke kytaře.
Zase oba mlčeli.
"Takže ty znáš Dariu?"

"Hele, nechceš zajít ke mně? Že bych ti třeba něco zahrál. Potřebuju znát nezaujatý názor na jednu novou píseň a nikdo, koho znám, není dost nezaujatý."
Jevelina se na něj podívala obvzlášť podezřívavě.
"Nechci tě zabít ani znásilnit, neboj. Pravdou je, že spánek mi přijde mnohem smyslupnější, co se využití volného času týče."
"Tak fajn," odpověděla mu nakonec. Stejně ale překontrolovala oba Glocky v pouzdrech.

"Tak co na to říkáš?" zeptal se, když odložil kytaru.
Jevelina se zamyslela. 'Má to rytmus a dá se na to tancovat, když člověk odloží i zbytky sebeúcty…' "Dobrý. Už to má méno?"
Trent na ni vrhl nevrlý pohled.
"Chápu," ušklíbla se. Teď měla jednu podpásovku i na konkurenčního agenta. Což jí připomnělo, že by si měla s Timothym promluvit o jeho přátelení s cizími agenty.
"KJeště na tom pracujeme. Původní název byl příliš hlubokomyslný a fanoušci by ho nejspíš nepochopili."
Vstala. "Sklapni."
"Co?" nechápal Trent.
Došla až k němu. "Sklapni," zopakovala a žduchnutím ho zhodila na postel. "Naboural ses mi do akce a jedna večeře to nespraví."
Opět pozvedl obočí. Bylo mu naprosto jasné, co tím chce básník říct. Pomyslel si, že v tomhle se teda od Darii liší. Narážel tím na skutečnost, že Jevelina vypadala úplně jako Daria, když si rozpustia vlasy. Hlavou se mu prohnala ještě jedna myšlenka. 'Tenhle den je vážně divnej.'

Seděli v pizzerii jako vždycky. Ona, Destiny a Timothy. Pojídali pizzu, popíjeli kolu a bavili se.
"Doufám ale, že nehodláš Trenta taky zabít? Mystický čtverec by pak musel o sobotách hrát sám a to by asi naší kariéře slavných hudebníků příliš neprospělo..."
"Mm, když o tom tak mluvíš..." provokovala ho Jevelina.
"Pověz drahá přítelkyně, jací jsou rokový kytaristi, co občas přičichnou k chladné oceli a střelnému prachu? Když už jsme u toho, právě mě napadl skvělý námět na nový obraz."
Jevelinu polil lehký ruměnec. "Řekla sem, že sem u něho strávila noc, ne, že sem s ním strávila v objetí."
"To známe," rýpla si znovu Destiny.
"Bylo už pozdě a mě se vážně nechtělo trmácet přes celé město k sobě. Tak jsem využila služeb jeho gauče. Byl celkem pohodlný," snažila se to zamluvit.
"Víš, to bychom tě nesměli znát," přidal se k Destiny i Timothy.
"Mrcho," zasyčela na ni Jevelina při odchodu.


undead Trent
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Raven Raven | Web | 2. června 2011 v 17:52 | Reagovat

Hm, tak ten komentář, co jsem psala před chvílí, se tu neobjevil, tak napíšu ještě jeden. Ještě jednou a lépe. :)))

Líbí se mi to, jak je to napsané "ležérně". S lehkostí.

Jevelina prostě vezme batoh s plastickou trhavinou a hodí si ho na záda.

Trent prostě vyrazí bez jedné ponožky střílet teroristy.

Jako by to sám autor prováděl dennodenně...?

Taky by mě zajímalo, jestli bude mít někdy naše agentka "den, kdy její kulka neprošla ani jedním cizím tělem". Zajímalo by mě, jestli pro ten případ nevězní ve sklepě stádo zmutovaných angorských králíků s fialovýma očima, které zajala a eliminovala poté, co brutálně napadli několik osob o půlnoci v temných uličkách. A nestřílí je pak Glockem s tlumičem o víkendech, když pro ni agentura výjimečně nemá práci?

A mám chuť na pizzu. Hroznou. No super. :)

2 strigga strigga | 2. června 2011 v 19:48 | Reagovat

Heh... začíná mě pěkně s-... štvát, že nevím, kde je narážka na Dariu a kde ne. Ale na druhou stranu je role nezúčastněného pozorovatele docela výhodná... člověk si to užije i tak...
Jo, trochu míň brutální než minule, ale stejně dobrý, ne-li lepší :) Trent je mi sympatickej, docela se mi podobá (aspoň tou věčnou únavou... a těma ponožkama) a s Jevelinou je sranda. A tvý popisy navzájem se kosících teroristů jsou prostě boží. xD
Neznám "tu" pizzerii ani "ty" lidi, ale proč si to nevychutnat i jako neználek? Je to parádní odpočinek, ať tak nebo tak ;)

P.S.: Oni si oba sedli vlevo? :D

3 Raven Raven | Web | 2. června 2011 v 19:56 | Reagovat

A strigg, nejenže je mi sympatický svým velmi moudrým přístupem k odpočinku (člověk musí být zodpovědný!) nezapomeň na ten epický moment, kdy do sebe Trent kopl velké kafe! V tu chvíli jsem se do něj zamilovala. Můj hrdina... *píše jednou rukou, protože prsty druhé ruky neuroticky objímá svůj hrnek na kafe*

A na to bych ho ani nemusela znát. Kafe je kafe...

4 strigga strigga | 2. června 2011 v 20:44 | Reagovat

*s hlasitým "Heuréka!" odběhla zapnout varnou konvici*

5 Raven Raven | Web | 2. června 2011 v 20:57 | Reagovat

Tak dobrá, přestanu už rušit tvé kruhy a dělat si z tohoto místa diskuzní fórum :P

6 undead Trent undead Trent | E-mail | Web | 3. června 2011 v 7:26 | Reagovat

[1]: to víš, Jevelina. nicméně mám za to, že pokud by byly v batohu ampule s T-virem, asi by si ho na záda tak neházela..:D

tentokrát našel obě, ale občas se mu stane i to, že má každou botu jinou a ponožku žádnou. až se někdy podíváš na Dariu a uvidíš, v jakém stavu má pokoj tamní Trent, pochopíš, proč tenhle Trent má kolikrát takový problém něco najít. :-D

ne. sice občas hledám dvě stejné a nedíravé ponožky, avšak ani nemám Sig Sauer ( a ani Glocka ) a pokud vím, tak v tý naší díře zvaný město ani nejsou žádní teroristi ( nebo tu byli na dovolené ti dva a žádní teroristi tu nezbyli.. :-D )

ale jo, má i takové dny. 8) někdy se hecnu a napíšu u jednom takovém víkendu ( znáš takové ty survivor hry? :-E :D trocha komunikačního nedorozumění, zmatky a neschopnost některých lidí najít správnou cestu - záruka dobré zábavy bez jediného výstřelu. 8) )

bezva. 8) dojeď, pozvu tě.:D ( bez prdele, sem toho schopnej 8) )

[2]: většinou narážím v oblasti dialogů ( zejména stylem, jakým jsou vedeny ), vzhledem postav ( když teda neběhá Jevelina po městě a nevyprazdňuje zásobníky ), vším okolo pizzerie, kapelou "mystický čtverec" a celým agentským životem Jeveliny na literární postavu, kterou stvořila Daria a která se menuje Melody Powersová. no, snad sem teď na nic nezapomněl. vlastně ještě chování postav, jejich reakce a tak, to je taky dost inspirovaný oním seriálem.

sem rád, že se líbí. :-D a počkej na ten sci-fi speciál - Jevelina kontra zmutovaná a vesmírná pakáž, kdy po jejím boku stanou největší korby mezi "zelenými mozky" s kvéry, proti kterým je plazmový kanón hračka pro děti. aneb takovou narážku na různý akční hororscifárny sem ještě nespáchal ( když nepočítám tu ultraparodickou zločinost "Alterworlds" ). 8)

pé es - ne, ona seděla vlevo, on naproti vycházím ze schématu pizzeriového zasedacího pořádku ze seriálu. 8)

[3]: nicméně se obávám, že tentokrát se na scéně neobjeví žádnej "Tom", takže tentokrát Trent netůstane "na ocet" ( i když tomuhle se vlastně ani nedá říkat vztah.. ), tudíž máš asi trochu smůlu. i když, viz závorka.

a tady se ukazuje, jakou jsou hlavní požadavky na správného hrdinu - musí pít kafe. :D

a jo, Trent je hrozně zodpovědnej ( to jeho "auto" by mu měli raději sebrat, dyť je to ekologická katastrofa na čtyřech kolech..:D nemluvě o jeho občasné skleróze, a to i během akcí. :D )

[4]: přiznej se! že bys, nebýt Ravenina komentu, na kafe zapomněla?! vostudo! :-D

[5]: v klidu, já se u toho dobře bavím. 8) :-D

7 Raven Raven | Web | 3. června 2011 v 14:38 | Reagovat

Pch, byla to trochu herecká etuda... Tamten Trent byl můj idol hned, jak se v Darie objevil.. :D

Jo. A ten typ literatury, kdy se zvládneš přizabít i bez zbraně, velmi dobře znám. Poslední povídka, kterou jsem napsala před asi dvěma roky, byla o podobném tématu... A koneckonců tak vypadá i můj život ;)

8 strigga strigga | 3. června 2011 v 21:28 | Reagovat

Ale to je něco jiného, uklouznout na vlastních novinových výstřižcích při pokusu o dadaistickou báseň a rozbít si hlavu o skleněnou amforu, která je tam samozřejmě z nějakého děsně šlechetného důvodu... xD

Heh, nevšímejte si mě :D vůbec tu nejsem.

9 Raven Raven | Web | 3. června 2011 v 22:47 | Reagovat

Kecáš, já tě vidim, bratro ;)

Dadaismus je jedna věc. Amfora druhá. A třetí je věc ta, že já se dnes snažila objet kruhový objezd bez řídítek. To byla taky vyložená avantgarda.

Jestli si mě někdo všimne, proženu si kuličku z glocku copem.

10 strigga strigga | 4. června 2011 v 21:19 | Reagovat

VŠIMLA JSEM SI TĚ! (Na příštím srazu tě chci vidět na ježka ^^)

11 Raven Raven | Web | 4. června 2011 v 21:29 | Reagovat

Příští týden jdu zase po roce ke kadeřnici, tak si rozmyslím, co na té hlavě zbude... :D

12 undead Trent undead Trent | E-mail | Web | 6. června 2011 v 7:12 | Reagovat

[7]: mi to povídej, občas si spletu roh skříně s měkkou postelí. a jednou se mi povedlu při shazování papučí z nohou vyskočit ve chvíli, kdy sem se nacházrl pod futry dveří do pokoje. ten pocit ( potažmo i bolest, natož bolest při utírání hlavy po hyeně.. ) byl nepopsatelný. nebo spíš já nebyl ve stavu nic popisovat..:D

[8]: takže z toho vyvozuju, že pokud by náhodou měli Daria a Jane potomka, nejspíš by se menoval Raven.. :-D

smůla, už sem si tě všiml.. 8) ( a ostatní patrně taky )

[9]: hehe.. :-D jen aby se ti ten Glock zase nelagnul, až to budeš chtít udělat..:D

[10]: tak to ne, teda. dokonce ani já už víc jak čtyři roky nechodím na ježka.. :-D

[11]: spoléhám na tvůj úsudek a tvou soudnost, seržo. ale jestli to přeženeš..! 8-) :-D dělám si srandu, přežil bych to, ale cítil bych se deprimován.:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama