O tom, že sourozenci jsou zlo a že i v životě Jeveliny jsou dny, kdy nikoho nezabije

24. června 2011 v 8:48 | undead Trent |  takzvaně literárno
no dobrá, už se tady kutálý suché křoví dost dlouho.. takže jak sem tvrdil v komentáři u přechozího článku, tady je zatím alespoň původní podoba třetího vyprávění o Jevelině. až do okamžiku, kdy se objeví Kurt, to zůstane stejný, ale to dál asi trochu přepracuju.

pé es - zatím žiju, ale zítra vyrazím stopem do Zábřehu na Moravě, kde, jak doufám, potkám Neexistující 8)

pé pé es - normálně, našel jsem v kompu pár článků Blackie, které jsem si skopčil dřív, než si blog zrušila. to bylo nečekané a pozitivní zjištění. :D



S naprosto klidným svědomím odemkla dveře a kráčela přes ústřední místnost Trentova bytu, přičemž se chovala, jako by jí to tam patřilo. U kuchyňské linky nakoukla do termosky, v níž Trent obvykle přechovával nouzovou rezervu kafe, přičichla k obsahu a shledala, že kafe uvnitř je v pořádku. Vzal ji tedy a pokračovala ke dveřím do vedlejší místnosti. Neodpustila si ale letmý pohled k Trentově obrovské posteli, která byla ústředním motiv celé té velké univerzální místnosti. Tu se najednou zarazila a pozvedla obočí.
"Trente?" zeptala se překvapeně.
Hlava, která se však zvedla z polštáře a natočila jejím směrem, nebyla Trentova. Patřila mladé brunetce, jejíž tvář jasně říkala, že tady bude brzo stříkat krev. Jevelina na příchozí nevraživě pohlédla a sáhla po Glocku, který si schovala pod polštář. To už ale k sobě přišel i Trent. Jakš takš se mu podařilo rozlepit oči a když zjistil, kdo přišel, pustil to z hlavy a zase hlavu položil s tím, že bude dál spát. Pak mu ale došla jedna věc. Uvědomil si, že vedle něj leží Jevelina a že ona je prostě ona.
"Opravdu nemusíš mířit na mou mladší sestru. Představuje bojové ohrožení asi jako mrtvola v márnici. Nanejvýš o ni zakopneš," zahučel do polštáře.
"Nemířím na ni," odvětila Jevelina. Byla to pravda, skutečně nechala Glocka pod polštářem. Avšak Trentovu sestru nespouštěla z očí.
"To nás ani nepředstavíš, bráško?" rýpla si do Trenta jeho sestra.
Povzdechl si. "Jevelino, to je jeden z mých sourozenců, Imogene. Má talent na mizerné načasování a dodnes nechápe, že tohle není její osobní panství. Imogene, okamžitě vrať to kafe zpátky."
"Příště se zamkni," ozvala se Jevelina
"To by bylo k ničemu, já zamkl," zahučel Trent do polštáře. "Vzbuď mě kolem oběda."
Imogene se na ně ještě okamžik, mírně pobavena, koukala, jak tam leží, přičemž jejímu bratru to je naprosto ukradené, kdežto ta jeho přítelkyně by jí asi nejraději provrtala hlavu olovem. Když si všimla pouzdra na pistoli, které leželo na jejím oblečení vedle postele, řekla si, že by to nejspíš na místě udělala. "Chovejte se tu slušně, děti," zadeklamovala, zatímco s termoskou v ruce vcházela do druhé místnosti.
"Vypadni, Imogene."
"Zabiju ji," konstatovala Jevelina. Cvakl uzávěr Glocku. Byla tak podrážděná, že by teď bez váhání šla a vysypala do Trentovy sestry celý zásobník. Teda šla by, kdyby nešla spát teprve před hodinou.

***

Ohlušující rána následovaná neuvěřitelně sprostou kletbou. Trent i Jevelina byli ve vteřině vzhůru, zbraně v rukou a odjištěné. V následujícím okamžiku vrazila do místnosti Imogene, otevřela okno, vyklonila se a zařvala něco neuvěřitelně sprostého na adresu osoby, která měla explozi na svědomí.
"Tvá sestra umí skvěle rusky, Trente. Mám za to, že takovou znalost nadávek nemá ani většina Rusů…"
Trent však na tuhle poznámku nijak nereagoval. Zejména proto, že počáteční šok opadl a jeho mozek se opět vracel ke spánku. Jen zapomněl zavřít oči.
"Co to sakra bylo?"
Tentokrát už ale neměl na vybranou a několikrát zamrkal, aby se na Jevelinu vůbec dokázal podívat. Několik dalších vteřin mu trvalo, než byl schopný promluvit. "Soused. Náruživý chemik. A ne vždy se mu pokusy povedou. Jen škoda, že musí mít zálibu zrovna v třaskavinách." Když domluvil, zívl a málem na místě zase usnul. "Imogene, vrať mi okamžitě to kafe. Jinak tě uškrtím háčkovou strunou."
Imogene se na Trenta osopeně ohlédla. "Kvůli tomu podělanému Rusákovi sem zmršila skladbu!"
"Přines. To. Kafe," zasyčela Jevelina. A aby svým slovům dodala na přesvědčivosti, namířila na Imogene oba Glocky. "Hned."
"Vy ste fakt dvojka…" zamručela jí v odpověď. "Mimochodem, Trente, nemáte dneska zkoušku?"
"Hm?" zahučel Trent, který už zase ležel obličejem do polštáře. Přinutil se trochu nadzvednout hlavu. "Kolik je?"
Imogene se podívala na hodiny, které vysely na zdi. "Skoro tři. V kolik ste měli začít?"
Trent se poškrábal na hlavě. "Ve dvě?"
"Kafe. Potřebuju kafe." S těmi slovy se Jevelina začala oblékat. A v tu ránu do místnosti vešel další člověk. Ozvalo se zahvízdnutí.
"No brácho, musím říct, že máš vkus."
Následovaly dvě události v tu samou chvíli. Trent se až pozoruhodně rychle chopil jednoho z Jevelininých Glocků a vystřelil směrem ke svému bratrovy několik ran. No a Imogene po něm střelila prozměnu zlostný pohled. Jediná Jevelina neudělala nic. Popravdě, přemýšlela, jestli má vůbec cenu to řešit.
"To je celá vaše rodina tak pochybná?"
"A brzo bude zredukovaná. Tenhle parchant mi zničil zesák, naboural auto, rozlil kafe, vzbudil mě v pět ráno a už posledně jsem mu jasně řekl, že jestli mi ještě jednou vleze do bytu, zastřelím ho."
"Páni, tolik smrtelných zločinů spáchaných jedinou osobou. To je teda něco."
"Některé rodiny mají černé ovce, ale proti tady Kurtovi sou to sněhobílé vrány," přidala se Imogene.
"A možná přijde i kouzelník," zachraptěla Jevelina. "Mimochodem, co bude s tím kafem? A taky mám už docela hlad." Na chvíli se zamyslela. "Ty," ukázala na Imogene, "mi doneseš kafe. A ty," ukázala na Kurta, "okamžitě doneseš jídlo a jestli mi nebude chutnat přesvědčíš se, že to s Glockem umím mnohem líp, než tvůj ležící spící bratr. Nejdřív ti rozstřílím tvé rozmnožovací orgány a pak ti udělám kompletní sadu olověných plomb."
"Fakt?" provokoval ji Kurt.
Diskmen, který Kurt držel v ruce, se rázem roztříštil na spoustu malých kousků. "A příště budu mířit na tebe. Nejlíp brokovnicí."
"Sakra, Jevelino, nedělej mi tu z toho úvodní scénu z Armagedonu… Ale jestli chceš, podrazím mu nohy."

***

Za oknem už svítily vrtulníky, hvězdy a padající americké raketoplány. Trent s Imogene seděli u jídelního stolu, popíjeli kafe a skvěle se bavili.
"Tomu říkáš vyleštěné? Ještě se v těch botách nevidím. Znovu. A pořádně. Nebo tě ty boty nechám čistit tvým jazykem."
Kurt vzdychl a už aspoň po tisící toho dne začal leštit Jeveleniny boty. Ale pomyslel si, že to mohlo být i horší. Skutečně ho mohla použít jako terč. V duchu si vynadal. Mělo ho napadnout zeptat se, co jí. Anebo ještě líp, dneska sem opravdu neměl chodit.
"Ještě kafe, Jevelino?" zeptala se Imogene.
"Spíš nějakého Trentova sourozence, kterého nebudu chtít zabít. Nebo aspoň takového, kterého budu chtít zabít jen ze začátku."
"Ne že bych byl proti, ale nevyžíváš se v tom trestání nějak?" pozdvihl Trent obočí.
Jevelina se zamyslela. "Možná trochu. Ale jednou za čas na to mám právo, ne? Až ty boty konečně doleští, vystrnaď odtud svou sestru. Možná je to tvůj sourozenec, ale do některých věcí ji nic není."
"Aha," prohlásila vědoucně Imogene. "Jdeme, Kurte."
Kurt se s obavami podíval na Jevelinu, nechtěl riskovat.
"Odejdi."
Kurt nervózně couval ke dveřím a jakmile byl u nich, vystřelil z bytu, jak nejrychleji dovedl.
"Dohlídnu, aby se nevrátil. Mimochodem, ještě sem nepotkala někoho, kdo by ho takhle zpacifikoval. Máš můj nehynoucí obdiv. Asi tě někdy vysochám a postavím před Kurtův pokoj. Chápeš, ne?" Imogene zaplály v očích škodolibé a poněkud nebezpečné ohníčky.
"A vyřiď mu, že očistit svět od idiotů je pro mě posláním, to by ho mělo poučit pro příště."
Když byly konečně Trent A jevelina zase sami, vyvrátili se do postele a dlouhou chvíli vychutnávali ten božský klid. Oba už toho měli plné zuby. Nejdřív Imogene, pak ten Rus a nakonec, aby toho nebylo málo a aby se pořádně nevyspali, ještě Kurt. Trent byl jen vděčný, že se tu neobjevili další jeho sourozenci. Nechtělo se mu vysvětlovat na policii, proč spousta jeho příbuzných skončila rozstřílená.
"Kde jsme to vlastně přestali?" zeptala se najednou Jevelina.
"Myslíš spánek, spánek nebo to předtím?" zamyslel se Trent.
Chvíli uvažovala. "Asi všechno. V čem z toho budem pokračovat jako první?"
Trentova ruka jí poskytla celkem jednoznačnou odpověď.
"Doufám, že zítra nás nikdo rušit nebude. Protože jinak bych pak asi na akci usla."
"Moc mluvíš," prohlásil Trent a přitiskl svá ústa na její.

***

"Je už poledne a ještě nikde nic nevybuchlo a žádný z tvých sourozenců mi nepije krev."
"Asi jsi je všechny vyděsila. Jak znám Kurta, nepochybně všude šíří tvrzení, že teď spím s vražednou fůrií, co nutí nebohé sourozence svých milenců olizovat její boty."
"Jestli to bude znamenat, že bude klid, pak k němu nepodniknu zdvořilostní návštěvu."
"Zajdem na pizzu?"
Jevelina přikývla. "Jen se obleču."


váš undead Trent
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nublado nublado | Web | 24. června 2011 v 19:48 | Reagovat

musím přiznat, že nejvíc sympatická mi je Imogene ;-) teda aspoň v tomto dílu, páč jsem předešlé nečetla..
kdyby holky měli nějakej konflikt, tak doufám, že imogene jevelině nakope zadek :D

2 strigga strigga | 26. června 2011 v 12:01 | Reagovat

Fíha, fakt... ani jedna mrtvola! :D
No, mně se to líbilo i takhle, ale když teda říkáš, že to předěláš, počkám si s komentářem na konečnou verzi, ne? ;)
... Ale už by tam zase mohla nějaká bejt. Učinil jsi mne závislou na brutálních scénách! :D

3 Raven Raven | 26. června 2011 v 13:12 | Reagovat

Ona fakt nikoho nezabila! Fakt!

No já zírám. Ale i přes to, že tam nebylo ani jediné tělo s mozkem  na stěně nebo na podlaze, Jevelina není o nic moc brutální... Což mě na jednu stranu nepřekvapuje, na druhou je mi trochu líto, že v Jevelině není ani kousek nějakého jemnocitu, kvůli kterému by se třwba vrátila pro zraněného spolubojovníka do zapětminutbouchnuvší továrny nebo tak. :D Nevadí, nevadí. Nemůže být všechno podle mých představ, že.

Mojí oblíbenou postavou je ruský alchymista. Fandím mu :)))

4 undead Trent undead Trent | E-mail | Web | 26. června 2011 v 17:01 | Reagovat

[3]: zapomnělas na stěny, drahá. :-D

více se vyjádřím zítra, jelikož po mém stopařově martýriu mám všeho tak akorát dost a od včerejší štvrt na šest ráno sem ještě pořádně nespal. teda když nepočítám podlahu kanclu na Arece, kam sem se uchýlil dneska kolem oběda, než jsem se oficiálně navrátil domů. ale je to dobré, poslali mě spát. 8)

Rus to taky přežil. 8) však o něm asi ještě v budoucnu uslyšíme.

jemnocit? hm.. [ škrábe se na hlavě ] možná tam nějaký je, ale když po většinu času běháš po přelidněný metropoli a musíš likvidovat hrozby národa, na nějaký jemnocit nebývá místo. a navíc operuje sama. ( ale je pravda, že kdyby ve dvojce zkysnul v továrně [ co si budeme nalhávat, kdyby s největší pravděpodobností usnul.. ], asi by o návratu uvažovala. ale jak by to dopadlo, to se nejspíš nikdy nedozvíme.

a klid, jediný důvod, proč chtěla Jevelina odpravit Imogene bylo to hnusný probuzení potom, co sotva před hodinou šli spát. :-D

fajn, fajn, tak já zas zmasakruju pár bezpečnostních hrozeb.. ( přečti si kulhánka - černej humor, spousta mrtvol a často upíři. ale žádné Edwardy fakt nečekej. jen tvůj pragocentrismus by mohlo trošku ranit, že když jeho hlavní hrdina projede prahou, tak většinou pohřebáci přechází na třísměnný provoz a ruší dovolené.. :-D )

[1]: jo, sem dost škodolibej, abych ji nechal vyhrát ( a klidně nejednou. protože Imogene je Imogene a co by dělala, kdyby někoho nemohla tak královsky provokovat? [ asi by nadávala tomu Rusovi, nebo mu dokonce nakonec narvala sádrovou nohu do chřtánu.. ] ).. :-D

5 nublado nublado | Web | 27. června 2011 v 12:59 | Reagovat

zakládám funclub imogene.. opravdu tak nějak mám k ní blízko..blizoučko..né že ji necháš někde popravit 8-O to by jsi pak viděl vzbouření všech fans 8-)

6 undead Trent undead Trent | E-mail | Web | 28. června 2011 v 6:56 | Reagovat

no dovol.. jestli někdo skončí defenestrací, tak Kurt, kterýho z toho okna vyhodí všichni společnými silami. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama