put human into accide and watch. good fun.

6. června 2011 v 7:53 | undead Trent |  pseudodeník nemrtvého chrousta
základní cíl reklamy - zaujmout. je absolutně jedno, zda negativně či pozitivně. pokud reklama zaujala a utkvěla v paměti, splnila svůj účel a opodstatnila milionové náklady na svůj vznik a své šíření. tohle ale není reklama. i když u nadpisu blogu platí vlastně stejná poučka. a pravděpodobně jsem na to nyní poukázal. toliko k morálnímu poučení. následující kidy a žvásty a projevy mé mentálně vyšinuté, poněkud asociální a ne zrovna logicky uvažující mnohočetné osoby. tímto vás zdraví ( a některá i vyhrožují brutální smrtí a dlouhým sadistickým mučením a tresty stejného ražení ) má další já. nebo teda spíš ty osoby, které jsem si vymyslel a které už nějaký čas tak nějak žijí svůj vlastní život v týhle mý neestetický hlavě. klid, následující řádky nevybočují z mého standartu.

pé es - čtvrtá řada Darii + titulky už je nahraná:



kur*a. dneska poslední maturitní písemka. a tu sem ani nemusel mít, byla to jen moje dočasně ještě zvýšená blbost a nedostatek soudnosti. a blbej nápad. matika státní vyšší. naštěstí nepovinně. takže i kdybych ji nedal ( což je sakra reálný ), nic se neděje a v září budu opakovat jen tu závěrečku. stejně sou ty státní ale pěkná šaškárna.. ale to každej ví, o tom se není třeba bavit.

stane se ze mě kanclkompomyš. budu páchat grafiku a prezentace a takové cypovinky pro dětské zastupitelstvo v Opavě. budu mocný vládce dvou tiskáren, svého počítače a podobných elektrozvěrstev. 8) sice jen za dva měsíčně, ale to je mi celkem šumák. za prvý, tuhle práci nedělám pro prachy. za druhý, stejně si to budu moct napsat do životopisu. a za třetí, ten nejduležitější bod, nebudu muset hledat brigádu a doma nebudu muset poslouchat, jak dělám hovno a jen se válím doma. he he, budu se válet na kanclu. 8) já tyhle haluze prostě žeru.. :D

v poslední době mě začíná pěkně srát můj debil. tedy mobil, rozumíte? krom faktu, že nemám kredit, je to zejména tím, že mi na něm občas vypadne síť, přestože tam signál je. to pak musím debila restartovat. vopruz, čéče. fakt vopruz..

náhodou nalezený pilotní díl k Darie. nultý díl, bez barev, jednoduchý zpracováním a dějově to patří minimálně za první díl.

začínám se stávat, vééélmi pomalu, ale skoro jistě, něčím, co by se snad dalo v budoucnu nazvat "hackerem". už začínám stahovat různé články, programy a taky sem instalnul vývojový prostředí pro psaní c++. bude prdel, všem vám dám na blogy růžový lay s Justinem v záhlaví, muhehe! :-E :D a taky se hodlám porvat ( na život a na smrt! aneb mortal kombat jůzra a jeho mašiny :D ) s novým přírustkem do pozoruhdné bírky starých křápů, které doma máme. 8) of kórs, že stále mluvím o kompech. :D

v poslední době jsem objevil pár nových ( pro mě nových ) stránek, které se okamžitě stávají mnou pravidelně navštěvovanými. zcela náhodně, přes Stri(i) ( dotyčná už si určitě přečetla ten komentář na následně zmíněném blogu, takže už ví, co tim chci říct 8) ) objevená Akumakirei. dále Neexistující, kterou jsem našel na základě komentáře, který mi tu nechala. její články mě zvlášť zaujaly, proto taky skončila mezi oblíbenými stránkami v menu. 8) a už dříve objevená, leč nechápu proč opomíjená Raven, jakožto jeden z nejpravidelnějších komentátorů. 8)

a dál? bacha na lidi, které znáte. já dva potkal v pátek, tak deset metrů od místa, kam jsem se spožděním mířil, a zakecal sem se tak na půl hodiny. myslel sem, že mě urve.. a až někdy uvidíte magora, co sedí s partou lidí u sádráku na terase tý hospody, co tam je, jak drží deštník nad jedním z těch lidí, vězte, že ten, kdo ten deštník drží, jsem nejspíš já. ( že sem pak sám seděl s druhým, deštníkem [ který byl ale podstatně v horším stavu, než ten první.. ], přestože už pak přestalo pršet, to nechme stranou 8) )

něco málo z jedné mé hudební posedlosti. tenhle typ hudby prostě můžu. jestli můžu poradit, tak Two steps from hell je takový velmi slušný příklad.

sobota byla masochismus. ale vyloženě. den dětí v tom vedru? arghh! bylo nás kolik.. pět? co tam pomáhali na naší sérii stanovišť. aspoň, že sme byli ve stínu těch stromů, na přímým slunku bych se jim na to vykašlal a šel někam do stínu přežít. později toho odpoledne pak začal trochu pršet, tak alou přes kus city s tou nemožně idiotskou krabicí v rukách, co mi svou váhou chtěla uříznout prsty tím vražedně tenkým kartonem, co se mi do nich zařezával. pak sme ve dvou čekali dole u mřížě, až dojde někdo s klíčema, a oba potčebovali navšívit tu místnost s označeím tvořeným dvěma písmeny. víte, kterou myslím. a potřebovali sme oba opravdu značně. tudíž když se přišli klíče, mohli jsme se zbláznit, abychom už byli i s těma krámama nahoře. to byla úúleva.. dříve toho dne, mezi desátou a dvanáctou jsme stříhali medaile. zkuste stříhat desítky a desítky papírových koleček, aniž by vám hráblo. z vlastní zkušenosti vím, že dělat do nich dírky děrovačkou je lepší a rychlejší. proto sem se vyhýbal stříhání jak jen to bylo možné.
večer byla trochu jiná liga, fotřík opět nezklamal a já měl chuť skočit z toho posranýho okna. dorazil to hlavně druhý den. to sice nebyl doma, zato měla svou mizernou náladu matka. to už sem měl fakt chuť udělat to, co nastiňovala Neexistující. odejít, nějaký čas ignorovat svět a přitom pozorovat mraky, potažmo následně hvězdy a pak vypadnout někam hodně daleko. definitivně. průser je, že co se hvězd týče, musel bych z naší aglomerace hodně daleko, tady je i v nejtemnější noci obloha fialová. sice tmavě, ale hvazd tu moc neuvidíte. a použitelné lesy a louky nejsou hned za městem. kurva. a ještě několikrát a hodně nasraně "kurva".
když mě v pátek přátelé ( ano, mám za to, že tyhle tam řadit můžu ) zvali na svůj křest, měl sem chuť jet. měl sem ji i v neděli, kdy byl. nicméně díky těžké politice, která v naší rodině vládne, sem se z taktických důvodů rozhodl raději nejet. myslím, že to bylo rozumné, vzhledem k tomu, jak to tu momentálně mocensky vypadá. ale pěkně mě to sere. ani ne tak pěkně, jako kurevsky. do prdele, když už mám nějaký kámoše a ty čeká jeden z pro ně nejdůležitějších dnů jejich života, tak bych u toho snad moh bejt, ne? a ne to odmítnout, abych to doma přežil a mohl ještě občas pocitít něco jako svobodu ( což ale značným tempem končí.. ). ale seru na to, moje bezvýznamné nesmyslné vztekání se nad něčím, co zzměnit nemůžu, tady stejně nikoho nejspíš nezajímá ( a pokud jo, měl by se nad sebou pořádně zamyslet, jestli náhodou nepotřebuje ambulantní psychiatrickou péči.. 8) ).


brzy asi dead undead Trent


pé es - zdroj obrázku si už vážně nepamatuju.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Neexistující Neexistující | Web | 7. června 2011 v 19:22 | Reagovat

Two steps from hell je skvělý. úžasný, dokonalý, ohromující - zvláště pak jejich false king, který mi často vyhrává v reprácích.

úžasná práce na léto. válení v kanclu je originální... pokud jde o pohled z dlouhodobého hlediska, navrhovala bych pak tu práci hackera. hackeři byli vždycky fajn - ve filmech. takže v tom svým "stávání se hackerem" klidně pokračuj. každopádně pokud mi vlezeš na blog a uděláš mi tu hrůzu s Justinem, budu to já, kdo po tobě půjde s cihlou, nebo tyčí.

/utečeme. kamkoliv. a ty hvězdy jsou všude stejný. nějak neviditelný. jen u amerických filmů jsou dokonalý. sakra./

2 undead Trent undead Trent | E-mail | Web | 8. června 2011 v 7:21 | Reagovat

jj, mám stažených asi pět alb ( z toho nejedno je vícediskový.. ), takže vím, jak sou dobrý. 8)

já vím. 8) budu se dva a půl měsíce válet u kompu a ještě mi za to budou platit.:D
a nejlepší na hackerství je, že nemusíš manuálně pracovat, stačí, když budeš v jednom kuse sedět u kompu a budeš rozumět tomu, co děláš. to víš, co bych pro své pohodlí neudělal. ( jde hlavně o to, že sem natolik manuálně nezručný, že bych v jakékoli nesedící práci nejspíš velmi brzo získal plný invalidní důchod..:D )
jasně bude růžovej, s Justinem v záhlaví, s Justinem na pozadí a s oslavným článkem na Justina místo všech tvých původních. :-E kecám!!! :-D tobě bych to nikdy neudělal, to bych spíš dal  nějaký hodně nechutný ( čti: spousta vnitřností, krve a zohavených Barbie ) vzhled, nápis "a co je inteligenční quocient víš?" a to celý bych udělal kdekomu z tý bandy antiinteligentních uživatelů blogu.:D víš co? přečti si tohle: http://alterworld.blog.cz/1007/neautorizvany-utok-156 ale komentář tam prosím nezanechávej, zdůvodnění najdeš v úplně prvním článku, který jsem uveřejnil zde.

/tak jo. sem pro. všude ne, znám místa, kde sou vidět aspoň trochu. zato v našem city je vidět jen tmavá fialová. podělané odpadní světlo.. a zvlášť u těch kreslených, co? tak nějak, "sakra"./

3 Neexistující Neexistující | Web | 8. června 2011 v 20:42 | Reagovat

Četla jsem, četlam četla...(Žádný komentář tam nemáš.) Snad jsem to pochopila - nemohu pořádně věřit svým blonďatým genům - a s naprostou jistotou vím, že pokud by mi někdo něco podobného udělal, zničila bych toho člověka - z čeho vyplývá, že Lolita je pěkná kráva, která doufám, toho "blbnutí" už nechala.

/no, u nás - tam, kde slunce zapadá - je to jak sázka do loterie, kdy hvězdy uvidíš a kdy ne. ve většině případech si jen můžeš představovat, že je vidíš. v kreslených filmech je vždycky všechno tak pěkný. možná je čas začít být... kreslená?/

4 undead Trent undead Trent | E-mail | Web | 9. června 2011 v 7:09 | Reagovat

čeho? že hezky v tichosti maže všechny ty Justiny a kdovíjaký další blogový zěrstva? :-D ale co, každý má na ni svůj názor a kdo ví, co je s ní teď.

/asi tak.. no tak to potom, do kterýho animáku se přestěhujem, abychom viděli ty hvězdy? ( otázkou je, zda tam nahoře vůbec ještě sou, když je nikdo nevidí.. )/

5 Neexistující Neexistující | Web | 9. června 2011 v 19:29 | Reagovat

to, že Justina a jeho zástup fanatických fanoušků nemám ráda a jejich blogy ještě o něco méně neznamená, že nedokážu ocenit jejich směšnou snahu "udělat něco pro Justina". preferuju, aby si i na blog.cz každý hrál na svým písečku a nelezl k ostatním - tím myslím to, že by jim na ten píseček vlezl a zboural jejich hrady a bábovičky.

/musí být. ve hvězdách je prý věčnost a tam všichni stejně jednou skončíme. nebo já alespoň jo. v Rákosníčku byly vždycky hezký hvězdy.../

6 Raven Raven | Web | 9. června 2011 v 23:16 | Reagovat

Hm, co se týče titulku, je moc pěkný. Asi vím, jaké je to na vlastní kůži... Momentálně mám pocit, že do kyseliny někdo hodil mě a teď se mnou výtečně baví. Baví se tím, jak se tráím matematikou, fyzikou, biologií a hromadou dalších věcí, které úspěšně vořu, jednu za druhou a precizně. :)))

Maturita? He he, nestraš. Příští rok uteču do Lawndale. A zůstanu tam, než se v čr tahle opičárna nevrátí do starých kolejí ;))

Rodiče... těžká otázka. Znám hromadu lidí, u kteří by byli raději za naklonování a své rodiče raději vůbec neměli, ale i ty druhé. Já například svoje rodiče miluju - ačkoliv máme hromadu odlišných názorů, těžko bych hledala v okolí lidsky lepší lidi. Třeba můj táta... těžko bys hledal v mládí větší kvítko :))) Ale například moje sestra, ta to vidí úplně jinak.

Každopádně ať je to s rodiči jakkoliv, do jisté míry se dá doufat, že věci se spraví. Brali jsme to v ZSV, v dospělosti prý nastává obrat k rodičům :)) Tak uvidíš, třeba se oni obrátí názorově k tobě... ačkoliv nevím, jestli by to s tou kyselinou nebylo nebezpečné... ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama