Červenec 2011

změna je třeba, saláti!

15. července 2011 v 9:49 | undead Trent |  takzvaně literárno
ha! tohle ste nečekali, co? :D není to ani další můj výlev neurózy, psychózy a duševních poruch a nedostatků, ani nová Jevelina ( ale námět na čtvrtý díl si vezu ze Zábru 8) ), nýbrž něco zcela nového a nečekaného.

a jen tak mezi řečí, vejška ještě není ztracena! :D prostě občas se děje i něco pozitivního i takovým lůzrům ( a tohle sem si nevymyslel, takhle mě otec skutečně několikrát v rámci jediného
"kázání" [ řvací monolog ] nazval ), jako sem já.

ale teď už k tomu hlavnímu. název zatím nevymyšlen. povídka až pod perexem


Základní informace o postavě
Jméno: Artemis Farrell-Wistful
Callsign / nick: Strangedreamer
Pozice: velitel 6-ti členné záchytné skupiny stíhaček
Pohlaví: muž
Výška: 176 cm
Váha: 63 kg
Věk: 19
Kde: lehký křižník Jelizaveta

Fyzický vzhled
Vlasy: černé, po ramena
Oči: zelené
Kůže: velmi světlá
Popis: hubený, pokud není ve skafandru, nosí zpravidla černé plátěné kalhoty, vytahané světlé triko, na nohou boty od skafandru


stopařské martýrium a jiné příhody tohoto víkendu – část I. ( aneb co předcházelo cestě domů )

1. července 2011 v 8:39 | undead Trent |  pseudodeník i literárno

aneb "milé BRAVO, je normální, aby devatenáctiletej jel osumdesát kilometrů daleko, aby strávil večer a noc a část rána se třema patnáctkama?" ne, neděste se, ono to tak blbě jenom zní. ve skutečnosti to bylo celé naprosto počestné. 8) ale pokud nevěříte, čtěte dál. jinak, v druhé části se budu věnovat čistě cestě zpátky, kteá vydá na podobně zdlouhavé bláboly. 8)

a ještě malá pseudopoetická vložka, jakože nejen Strigga rozbíjí nádobí a jeho kusy dává na blog. celkem pět kousků, z nichž jeden je obzvláště divný.. 8) řazeo tak, jak to šlo po sobě.


modrá smrt, modrý život ( aneb tak trochu ze života uživatele Windows :D )

ta husná podlá modrá smrt
už zas na mě z monitoru vejrá
já ukážu jí oba prostředníky
je lepší si modrý život vybrat


nesmyslná ( název je víc než výstižný )

sova sedí na větvi
stále sedí
stále kouká
myš se v jejím žaludku rozkládá
ježek zvedne pohled
vystrčí bodlinu
sova plivne
na hromádku myších kostí
zas dopadne další malá lebka
malého kluka to leká
sundá ze zad vzduchovku
komár spletl se ve vektorech
píchne kluka do oka
ozve se řev
ozve se výkřik
v oku komár
v noze diabolka
blbeček odjistil předčasně
sova znechuceně odletí
a ježkovi je to jedno
a sova už nesedí
a myš se v žaludku netráví
a ježek šel dál
a kluk dál naříkal
a komár je na kaši


jeden anděl jiný

do perutí se opřel vítr
na tváři rozlila blaženost
krom volnosti letu
už nic jiného nevnímat

to je to
proč tuhle práci dělaj
chtějí být volní
a za to klidně pomáhat

jeden je jiný
pomáha proto
že je prostě takový
a pomáhat chce

a že může létat
je mu milou odměnou
obojí má dosti rád
ale ji má stejně nejraději

a přec je jen člověk
co mezi lidmi vyrostl

a stejně pomáhá, létá a miluje


spravedlnost ( trochu drsnější kousek )

šťastného Valentína, krásnej první máj
ty vzpomínky se těžko zapomínaj
jaks lámala každýmu srce, mě nevyjímaje
zas nějaký nešťastník před tebou taje
proč jen to děláš?
baví tě to?
copak dost ještě nemáš?
tohle bude ale tvé poslední léto
už se na to nedá koukat
i ze mě bude brzo kat


záchrana ( všechno třeba není v prdeli.. )

na stole leží lilie
leží tam kala
leží tam růže
ale nestojí tam žádná váza

dívku to rmoutilo
hledala řešení
však žádnou sklenici neměla
spásný nápad hledala

nikým nespatřen
prošel jakýsi stín
přímo se mihl
a něco po sobě zanechal

květiny teď ve váze jsou
už více nechřadnou
a dívka šťastný úsměv na rtech má
a o zachránci přemítá

kdo to byl? komu poděkovat?
ve váze jsou květiny čtyři
lilie, kala, růže a poměnka
řekla jen "díky"