stopařské martýrium a jiné příhody tohoto víkendu – část I. ( aneb co předcházelo cestě domů )

1. července 2011 v 8:39 | undead Trent |  pseudodeník i literárno

aneb "milé BRAVO, je normální, aby devatenáctiletej jel osumdesát kilometrů daleko, aby strávil večer a noc a část rána se třema patnáctkama?" ne, neděste se, ono to tak blbě jenom zní. ve skutečnosti to bylo celé naprosto počestné. 8) ale pokud nevěříte, čtěte dál. jinak, v druhé části se budu věnovat čistě cestě zpátky, kteá vydá na podobně zdlouhavé bláboly. 8)

a ještě malá pseudopoetická vložka, jakože nejen Strigga rozbíjí nádobí a jeho kusy dává na blog. celkem pět kousků, z nichž jeden je obzvláště divný.. 8) řazeo tak, jak to šlo po sobě.


modrá smrt, modrý život ( aneb tak trochu ze života uživatele Windows :D )

ta husná podlá modrá smrt
už zas na mě z monitoru vejrá
já ukážu jí oba prostředníky
je lepší si modrý život vybrat


nesmyslná ( název je víc než výstižný )

sova sedí na větvi
stále sedí
stále kouká
myš se v jejím žaludku rozkládá
ježek zvedne pohled
vystrčí bodlinu
sova plivne
na hromádku myších kostí
zas dopadne další malá lebka
malého kluka to leká
sundá ze zad vzduchovku
komár spletl se ve vektorech
píchne kluka do oka
ozve se řev
ozve se výkřik
v oku komár
v noze diabolka
blbeček odjistil předčasně
sova znechuceně odletí
a ježkovi je to jedno
a sova už nesedí
a myš se v žaludku netráví
a ježek šel dál
a kluk dál naříkal
a komár je na kaši


jeden anděl jiný

do perutí se opřel vítr
na tváři rozlila blaženost
krom volnosti letu
už nic jiného nevnímat

to je to
proč tuhle práci dělaj
chtějí být volní
a za to klidně pomáhat

jeden je jiný
pomáha proto
že je prostě takový
a pomáhat chce

a že může létat
je mu milou odměnou
obojí má dosti rád
ale ji má stejně nejraději

a přec je jen člověk
co mezi lidmi vyrostl

a stejně pomáhá, létá a miluje


spravedlnost ( trochu drsnější kousek )

šťastného Valentína, krásnej první máj
ty vzpomínky se těžko zapomínaj
jaks lámala každýmu srce, mě nevyjímaje
zas nějaký nešťastník před tebou taje
proč jen to děláš?
baví tě to?
copak dost ještě nemáš?
tohle bude ale tvé poslední léto
už se na to nedá koukat
i ze mě bude brzo kat


záchrana ( všechno třeba není v prdeli.. )

na stole leží lilie
leží tam kala
leží tam růže
ale nestojí tam žádná váza

dívku to rmoutilo
hledala řešení
však žádnou sklenici neměla
spásný nápad hledala

nikým nespatřen
prošel jakýsi stín
přímo se mihl
a něco po sobě zanechal

květiny teď ve váze jsou
už více nechřadnou
a dívka šťastný úsměv na rtech má
a o zachránci přemítá

kdo to byl? komu poděkovat?
ve váze jsou květiny čtyři
lilie, kala, růže a poměnka
řekla jen "díky"




kdyby se někdo pokoušel vysledovat, kde to celý začalo, musel by hledat na jiných stránkách jiného blogera z jiného města v jiném okrese. řeč je o Neexistující. v jednom ze svých článků se zmínila o 7 a půl festu. no a tam a tehdy to celý začalo. nedlouho poté jsem si vygůglil, co to ten 7a1/2 fest vlastně je. nu, program mě zaujal do té míry, že jsem začal přes idos zjišťovat spojení do Zábřehu, kde se ona kulturní událost konala. samozřejmě, že celkem zbytečně, jako vždy jsem zjistil, že můj rozpočet je krásně schodkový a tudíž bude nutno přejít na záložní plán, v němž hlavní roli hraje aktivita zvaná autostop. taky už jsem nechal Neexistující komentář, že teda mám jakože v úmyslu podniknout epochální výlet do Zábřehu. nebyla proti, mým megalomanským naddimenzovaným a nereálným plánům tedy už nestálo v cestě prakticky nic. jak se inkriminovaný víkend blížil, zmocňovala se mě čím dál větší nedočkavost a ve chvíli, kdy mi v pátek, den před konáním, rodičovstvo odkývlo, že můžu jet, málem sem skákal do stropu jak děcko před vánočním stromkem štyryadvacátýhho. ještě ráno toho pátku jsem nechal na fejsu echo, jestli náhodou nemá někdo cestu na Šumperk, nebo ještě líp, až do Zábřehu. ve čtvrt na jedenáct večer mi volá kamarád z mládeže, že odpoledne jedou přes Šumperk, že by mě mohli svízt. to byla paráda, ušetřilo mi to dost starostí s dostáním se do Zábřehu. navíc to bylo docela výhodné, protože ten kamarád má Alfu a mezi dědinami rozhodně nejel devadesát => nahnal jsem nějaký čas, který jsem ztratil tím, že jsem z domovskýho města vyrážel až ve tři. a ze Šumpru už sem se svezl za štyryadvacet vláčkem kolejáčkem. ještě než vyrazil z nádru, stáhnul sem okno a vystrčil svou nevzhlednou hlavu s bujnou hřívou a nechal si čechrat vlásky tím větrem, jenž fičel ( fííí, fííí.. ) ( shut up, bitch. ) okolo vlaku. třikrát sme stavěli, než konečně přišla má chvíle.

než budeme pokračovat, přidávám sms korespondenci mezi mnou a Neexistující, která probíhala od okamžiku, kdy jsem vystoupil z Alfy na autobusovým nádru až do mého příjezdu do Zábru.

Trent
Sem v sumperku.

Neexistující
Gra+tuluju. :)

Trent
V zabrehu sem v 17:11, vlakem, na nadru.

Neexistující
Tak ja spolecne s H. a M. vyrazim a skocime pro tebe, protoze mezi nadrazim a bazenem je to kus cesty. Pokud si ovsem veris, ze sem trefis sam, tak rekni.

Trent
S mym orientacnim smyslem? Snad radeji sam ne.. :D

Neexistující
Okey, vyrazime.

Trent
Sem na nadru.

Neexistující
Jinak az do zabru dorazis, jdi rovne - smerem do mesta. Porad rovne, zadny odbocky a tak.

tady si nemůžu odpustit jednu poznámku k navigačním pokynům od Neexistující. když člověk vyleze ze zábřežskýho nádru, cesta vede vlevo, vpravo, ale vpřed nic. a pak si můžete vybrat, která strana je ta "rovně". zvlášť, když to na obě strany vypadalo stejně.. :D ještě ve vestibulu, rozhlížejíc se a hledajíc trio s Neexistující v čele, vytáhl sem horalku a začal ji bez ostychu konzumovat. když sem byl už před budovou nádraží a stále se rozhlížel a přemýšlel nad tím, která cesta je ta "rovně", tvářil sem se trochu zoufale a přemýšlel, co dál. a jestli sem se s těma třeba už třeba neminul.. vzápětí se ukázalo, že ne. mým směrem šla trojce, a nakonec sme se teda jakože poznali a spojili. byl jsem následně představen a zjistil, kdo že se skrývá za těmi tajuplnými iniciálami H. a M. čekáte teď, že vám to prozradím? tůdle! :D ne že bych byl škodolibý, ale proč ne. 8) poté, co sme se teda konečně shledali a představili, vedly naše kroky skrz místní polnosti, lesy, okolo několika moří, plotů, domů, po chodníku i udusané hlíně a asfaltu směrem k místnímu koupáku. chvíli za náma šla skupinka nějakých nedovivinutých adolescentů a z jejich rozhovoru mi bylo poněkud blivno. to se nedalo poslouchat, ty jejich kecy! dokonce ani má ignorace nebyla tak účinná, jak jsem doufal. :D po cestě jsme rovněž vedli jakousi, emm, diskuzi? jako nebyly to žádné vášnivé překřikovací debaty, ale celkem skromné rozhovory. teda pokud si pamatuju. tehdy jsem se například dozvěděl, že H. hraje na baskytaru ( takže podle wishlisťácké terminologie je to "basatice". a neptejte se mě, jak tohle označení vzniklo, nevím to, to ví asi akorát členové Wishlistů :D ). u kasy jsem předložil vstupenku ke kontrole, oni mi ji odebrali ( hajzlové! já si ji chtěl nechat jako suvenýr! ) a na oplátku mě vybavili žlutým páskem na zápěstí, na němž bylo napsaný "7 a půl fest". paní asi neumí lepit, bylo to skoro, jako by mi chtěla depilovat chlupy na ruce.. :D Neexistující & spol na mě počkaly za pokladnou a všichni společně jsem vyrazili dále ( do vozu ) do areálu, kolem pódia, kde zrovna hrála nějaká kapela ( třetí v pořadí toho dne ) ( viz rozpis, který přiložím níže ), skrz ten zatím skromný dav ke stolům. jeden jsme vybrali a sedli k němu. chvíle sezení, Neexistující ( vlastně dále už jen Lada, je to kratší, líp se to skloňuje a jí se tak stejně taky říká ), H. a M. vyráží k četným stánkům ulehčit svým peněženkám a přitížit žaludkům, zatímco já sedím u stolu hlídám věci a nakonec sám vytahuju jídlo. skvostný rohlík z lidlu, doma rozkrojený, v Zábřehu namazaný májkou z lidlu nožem z domu. jídlo je fajn. vím o čem mluvím ( ač se to vzhledem k mé koncentráčnické postavě nemusí zdát ). H. s M. měli langoše, Lada hambáč ( když chceš hamburgr, tak si dej párek! když chceš hamburgr, tak si dej párek! ) ( ne, sory, jen sem si vzpomněl na jednu hlášku z dob, když sem ještě chodil do vodáka ). někdy tou dobou si k nám taky přisedla A., ale v těchto místech se zdržím komentáře, protože to by mohlo být politicky velmi riskantní, víme? pak, jestli si dobře pamatuju, sme dočasně opouštěli areál. proč? no, H. ( též zvaná Sininen, což zanmená finsky "modrá" pokud to někoho zajímá ) měla někde ukrytou flašku žlutýho Jelzina. venku z areálu na nějaký zídce schodiště, sme sedly jak vlaštovky na drát a provedli akt otevření láhve. dokonce i já, těžký abstinent, sem si lokl. a taky se ukázalo, jakej sem amatér, když sem si tím Jelzinem polil nos, oddalujíc láhev od pusy. neptejte se, a¨jak se mi to povedlo, samotnému je mi to záhadou. následně se řešilo, kam Jelzina ukrýt, aby ho "ty svině sekuriťácký" ( přibližná citace Sininen ) nenašly. tady jsem posloužil já, majíc batoh napěchovaný Lilith a spacákem. Jelzin byl ukryt do spacáku a já doufal, že při návratu do areálu mi ten batoh neprohledaj pečlivěji, než při příchodu. nakonec ho ani neotevřeli. 8) muhehe.. náš stůl nikdo nezabral, což bylo pozitivní. jo už vím! ještě předtím jsme náš stůl posunuli blíž k pódiu. lavičky sme nemuseli, ty už tam jedny byly, jen jim chyběl stůl. a tak sme stůl dodali. i s náma. ( a nebo že by to bylo až po Jelzinovi? [ škrábe se na hlavě ] ). no, to je nakonec fuk. mimochodem, když sem tu flašku dostal do ruky podruhý, zase sem si stejným způsobem polil nos. samozřejmě probíhala nějaká ta diskuze, kreslilo se ( tedy, kreslila akorát M., já to imitoval a H. si do notesu nakreslila metalovou HelloKitty ), já sněd další rohlík s paštétou.. na Xindla sme šli všici dopředu, blíž k pódiu.

a potom, potom jsme "byli na vysoké noze a měli dobré bydlo". následně sme kradli lavičky ( byla jen jedna.. ) a smáli se tomu a chovali jako infantilní magoři ( u patnáctiletejch holek je to ještě pochopitelný, ale v mým věku? :D ), teda skoro, nejvyspěleji se z nás asi chovala Lada ( jestli někoho opět napadla zlatá hvězda na čele, ať de do prdele. a myší kožíšek taky neměla, než to zkusí někdo poznamenat.. :-E ).

taky sme chlastali Jelzina za zády sekuriťáka. tedy, on seděl u vedlejšího stolu, zády k nám a Sininen vytáhla Jelzina. a vůbec je to hroznej anarchista, buřič a rebelant proti systému. :D zcela bez vytáček jejich zádům ukazovala jisté konkrétní prsty, měla poznámky a nadávky na jejich účet a vůbec, měla k nim velmi minimalistický respekt.. :D jedna z dalších hlášek toho dne byla "víš co mě můžou? vyhodit!" samozřejmě, že tahle vyšla z jejích úst. a mi dál za zády "tý svině sekuriťácký" lopali Jelzina ( potřetí sem se nepolil, už jsem měl dostatečnou praxi :D ). ale úplně to dorazila chvíle, kdy Lada dopila Redbulla z kelímku a Sininen jí tam nalila půlku flašky toho Jelzina. 8) "budem dělat, že to je mulťák." ale tady už bylo vidět, čeho sme schopní. cucat Jelzina z kelímku brčkem. :D pak se všichni rozešli, vzájemně se hledali a nakonec i našli. vůbec to bylo děsně veselé ( no jasně, protože prdel musí být, víme? víme. ale stejně je to kravina.. ) no a to už Jelzin teda prakticky došel. ten poslední lok dva si nechala Sininen na ráno, prej jako budíček.

mimochodem, víte, jak ty tři komolily mý méno? "Trend" ( jako ty koberce ), "Nutrend", "Nutrilon", "Torent" a později i "Rapidshare", ale v tom měla už prsty vodárna a o tom až později.

jedno z největších utrpení toho dne bylo ale vystoupení Nightwork. já je jako příliš nemusím, ale nutno říct, že šou měli dobrou a že zas tak špatní nejsou. v čem ale spočíval oto utrpení, to bylo něco jinýho. můj batoh. nikdy by mě nenapadlo, že Lilith a spacák můžou vážit tak moc.. rameno už mi pomalu upadalo, nohy mě bolely jako prase.. když pak začaly ty přídavky, docela sem úpěl a ptal "za co? co tak strašného sem proved?" jen na okraj, když se tam hulákalo "Zábřeh!", já hulákal "Opava!" ne že bych měl nějak zvlášť v oblibě Opavu, ale tak nebudu přece nebudu s davem, ne? nakonec sem Nightwork přeci jen přežil. nu a přišla vodárna. s jabkovým tabákem.

ukázalo se, že jediný, kdo má jakési zkušenosti s vodárnou, sem já. tak že bych přeci jen byl v něčem zhýralejší, než ony? :D takže sem si potáhl jako první. a pak to šlo do kolečka. já, pak Sininen, pak Lada, pak M. a tak dokola. a potom to přišlo. sdílení výdechů. "sdílej svůj výdech! poď!" ach ano, tuhle hlášku sem stvořil já. a už to jelo, už se ty výdechy sdílely. a dokonce i dokola - jeden potáhl, vydech, druhý nadechl, vydechl a ten třetí ještě něco nadechl, ale už toho moc nebylo.. :D nejlepší pohled přitom byl na Sininen. v tý chvíli sem se proti ní i já snad tvářil příčetněji.. chvílema to vypdalo, když sem na ni vydechoval ten jabkovej kouř, že je snad v rauši či co.. :D no musel na nás být zajímavý pohled. taky tu byl jeden moment, kdy sem si dal na hlavu kapuci od kabátu a když teď koukám na ty fotky, všímám si, že to vypadá, jako že tam sedí a inhaluje Imperátor z hvězdných válek.. "Come to the dark side, we have cookies!"

"I imperátor hulí vodárnu! Máme důkaz v podobě fotografie z důvěryhodného zdroje."



na jednu věc sem ale zapomněl. sotva sme objednali tu vodárnu a šli si sednout, došlo k prvnímu fó pá. jedna nejmenovaná osoba ( já to nebyl, tak blbé zase nesu.. :D ) si místo na polštář sedla na ten rákosový stolek, na kterém má stát vodárna. no nevadí. že by chtěla sedět víš, než my ostatní? shlížet na nás shůry? :D

tahali sme, dokud bylo co a vypadali u toho, no, řekněme, že zajímavě. sám na sebe musím prásknout, že ze začátku se mi docela dobře motal mozek v dutině lebeční. kdykoli sem pohnul hlavou, měl sem pocit, že mozek de jiným směrem. ale pak se to ustálilo. asi se zlepšuju. 8)

tou dobou, kdy jsme konečně zvedli svá ctěná pozadí ( a vlastně už když sme stáli v davu před pódiem ), byla docela tma. skoro. lehce nafialovělá obloha a možná sem tam nějaká hvězda. no skoro jak v tý naší díře.. samozřejmě nemohl chybět přípitek. jak nikdy neopomenu zmínit - zelená chutná jak stoptusin. panák stoptusinu je něco.. em.. pořád lepšího, než panák borovičky. toho do mě Anděl dostal jen jednou a už nikdy více! nevr mór! blé.. ale to sem teďka vůbec nepatří, víme? asi jo, no to je stejně fuk. nicméně musím uznat, že se krkem rozlilo nikoli nepříjemné teplo.. a taky hrála nějaká kapela, která by se dala označit za prudce taneční ( rozhodně slušnou ). byla to ta předposlední. opět viz program, který bude na konci článku. jako soráč, ale chtít po mě, abych vám řek, co že byli zač, to je trochu moc. ještě tak rok dva ( možná i tři, když budu optimista ) zpátky sem jen matně tušil, že rock a metal nebude jedno a to samé. jako bez prdele, fakt sem to nevěděl. ale už jsem se toho bludu ( fuj! vostudo! ) ( drž hubu.. ) zbavil. 8) :D no, abych to trochu zkrátil, poněkud sme se u toho kymáceli ( a ty se choval jako idiot ) ( a ty jím seš, takže bych se moc neozýval.. ) a předváděli jakési taneční kreáce. a potom se blížil čas, kdy měla začít hrát poslední kapela toho večera. pardon, rána. Punk Floid. toho rána jsem je slyšel poprvé v životě. Sininen s M. se přesunuli do první lajny, já ještě seděl spolu s Ladou u toho našeho dobrého bydla ( jo fakt to byl ten samej stůl, na kterém ta hláška vznikla. nekecám ). a já pak marně zkoušel, jestli nepůjdem dopředu všichni. prej že ne, že už je zažila třikrát ( nebo tak nějak, víte, že sem příšernej sklerotik.. ), ale já ať du. ač nerad ( víte, jak je mi proti srsti nechat kamaráda někde sedět, zatímco se sám du bavit s dalšími? nevíte, co? no, tak je. ), šel sem. teda, asi na dvě nebo tři písničky. když mi smyslů zbavení fanoušci několikrát málem zpřelámali končetiny a pár žeber a kolena, prohlásil sem, že se nenechám mrzačit a vzdálil jsem se z nebezpečné zóny ( a ne, nebylo to proto, že sem nepoužil óuldspajs denžrzoun ) zpátky k našemu stolu. krom toho, že mě fakt nebavilo nechat se tam mlátit jako nějakej boxovací panák, byla to spíš záminka. protože mě fakt sralo nechávat tam Ladu sedět samotnou. doprdele, nadával sem si do kreténů a idiotů, že sem se s ní víc nebavil. že sem se choval tak trochu ( tak trochu? ty mě vážně bavíš.. ) jako idiot. dyť sem tam jel kvůli ní. protože sem se s ní chtěl setkat. poskytnout trochu té morální a psychické podpory ( od někoho, kdo je mentálně labilní, naprostej blbec a magor a kterej se rád utápí ve svých depresích. no řekněte, není to na palici? je, že? ). sem už prostě takovej. když mi někdo přijde fajn a začnu ho považovat za kamaráda ( a dotyčný to klidně může vidět jinak ), mám tendenci snažit se mu nějak pomoct. aspoň trochu. když už sem já nenapravitelný ztracený případ, ať tak nekončí lidi, kterých si vážím a který sem si oblíbil. no, cítil sem se blbě, nebudu lhát. ( a ani to nemám zapotřebí ) když sem se tam pak zase posadil, raději sem byl spíš zticha ( že sem chvílema, opřen o batoh, upadal do mikrospánku, to je druhá věc ). taky se na mně začalo projevovat to, že sem byl vzhůru od 5:15 v sobotu a bylo po druhé ráno v neděli. jó, když de kalit někdo, kdo není zvyklej.. no a pak přišla za náma i M. a já raděj zase zkusil přejít do více vertikální polohy a zahnat spánek o pár metrů dál. relativně úspěšně. když pankflojdi ( omlouvám se, pokud někomu ta skomolenina vadí, prostě mi to nedalo ) dohráli, opět sme se sloučili na plný počet čtyř osob a vydali se směrem ven z areálu. po několika krátkých větách, které Sininen prohodila se sekuriťákem, opět prohlásila ( jako už tolikrát během festu ), že sou to svině. a taky byla nevrlá, protože pankflojdi nehráli Svini. a tak bylo tohle slovo, jako "svině", zapovězeno. docela ji to nakrklo, že ji nehráli. a tak si ji cestou zaspívala sama. 8) taky se začalo řešit, jak to teda bude se mnou. já věděl, že tenhle bod programu bude ultimátně improvizovaný, ale tak doufal sem. aspoň v ten sklep nebo prádelnu. nebo půdu ( mm, půda.. [ jako když Homer se simsonů říká "mm, kobliha..", jen já u toho neslintám :D ] ). ale nakonec sem teda skončil na nádru. taky se docela omlouvali, že to dopadlo takhle, ale neměli za co. já s tím počítal a koneckonců, viděli mě poprvý v životě. a dvě ze tři z nich mě neznali ani z článků a komentářů, to jen Lada. a tak sme se u přejezdu rozloučili, ty tři šli spát k babičce od Sininen a já pokračoval k nádraží. no a v tomhle bodě začíná ono martýrium spojené s cestou domů. ale o tom v druhé části. tak zatim, saláti. :-P

jo, abych nezapomněl a neekřivdil, jak sme tak na těch flojdech stáli v první lajně, Sininen s M. mi říkaly, ať jdu říct Ladě, aby šla taky dopředu. já jen řek, že nechce. dyť sem to už sám zkoušel předtím, už u stolu.


program kapel



undead Trent alias zvrhlé prase uchýlák, co neumí chlastat a sdílí výdechy s patnáctkama :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 strigga strigga | 1. července 2011 v 13:10 | Reagovat

Článek přečíst nestíhám, za chvíli jedu pryč a musím ještě někde sehnat bombu (xD), ale básničky jsem četla. Člověče, ty seš v jádru duše jemnocitná :D opravdu, ta poslední a ještě i ty dvě před ní... si snad kvůli tobě ještě začnu říkat, že chlapi nejsou úplný bezpáteřní parchanti - teda, aspoň ne všichni. :-D
Já že rozbíjím nádobí... no bezva, ještě si pořídím myčku a bude to u mě vážně jako doma... ^^
Ale hlavně že sis to s "patnáctkama" užil, ty fotky jsou dokonalý :D

2 undead Trent undead Trent | E-mail | Web | 2. července 2011 v 13:43 | Reagovat

teroristo! zase jedeš vlakem s Carmen? :-D

to víš, já se nezdám. 8) a všichni asi opravdu ne ( i když většina nejspíš jo, co si budem nalhávat.. )

to měla být narážka na tvé střípkování, víme? :-D ( :-P )

ehm, jo. ale raději bych to příliš nekomentoval, mohlo by to viznít dost blbě a úplně jinak, než to bylo. :-D
a fotky sem nefotil já, ale Sininen. a doufám, že se dostanu i k fotkám od Neexistující. 8)

a se nedivím, že to nestíháš přečíst, dyť to má snad čtyři A4 stránky.. 8)

3 Neexistující Neexistující | 6. července 2011 v 20:45 | Reagovat

tak jsem se k tomu konečně dostala.

během celého čtení jsem měla na tváři mírný úsměv - možná i úšklebek. za svoji rezervovanost se ti omlouvám. vážně jsem nebyla ready a možná proto jsem se z vás chovala jako nejvíc "dospělá".
co se týče té psychické podpory, kterous chtěl poskytnout, tak věř, že tam nějaká byla. i když jsem byla, řekněme, hodně mimo ten večer, věděla jsem, že seš tam. a věděla to i má část Neexistující.
a, jak už jsem říkala, obě dvě - Lada i Neexistující - jsme si ten večer užily v rámci možností.
to, jak to skončilo - respektive ty na nádraží - mě mrzí. vážně. na otázku tvého ubytování jsem prostě úplně zapomněla a když přišlo na věc, měla jsem v hlavě úplně prázdno.  za to se ti omlouvám.
a za všechny negativní pocity, kterés pochytil se ti taky omlouvám. většinu věcí jsem měla naplánováno úplně jinak. a tys měl poznat Ladu, stejně jako H. a M., ne poloviční Ladu a Neexistující. děsivá kombinace.

přesto doufám, že na tenhle večer budeš vzpomínat, jako na "vydařený".
těch pět básniček nahoře... "jen tak dál a dotáhneš to daleko!" hodně povedené výtvory...:)

4 strigga strigga | 7. července 2011 v 15:02 | Reagovat

Prdlajs vlakem s Carmen, v horách se musí na něčem vařit, víme :D ale stejně jsem si připadala vtipně, když jsem tak jela autobusem na jih s lahví propan-butanu pod nohama... xD

5 undead Trent undead Trent | E-mail | Web | 8. července 2011 v 6:55 | Reagovat

asi bych měl mírné obavy jet tím autobusem taky.. když si vzpomenu na Ledoborec.. ( což mi připomíná, že už nějak dlouho nevyšel nový díl!! :-E )

6 nublado nublado | Web | 8. července 2011 v 13:06 | Reagovat

čtu článek rozdělen na několik časových useků.. čtu vařím čtu a čumím na nějaký tina krásná bambina a při tom čtu..taky mám nějaké zkušenosti s vodní dýmkou(jelikož jsem vlastníkem jedné takové midi mrňavé)..bohužel se mi nikdy z toho nemotal mozek v dutině lebeční, ale na mě to mělo ze začátku krapet jinej efekt :-D tři dny mi tekla krev z nosu.. třebas při čištění zubů.. a ani klanět sem se nemohla..(možná to byla blbá shoda náhod)
"a taky hrála nějaká kapela, která by se dala označit za prudce taneční ( rozhodně slušnou " no páni ty skyline nazýváš nějakou kapelou?? já bych tě za tohle plácla :-D
jinak z mého vyčteného dojmu mi příjde že ses bavil a to je hlavní :)a jsem zvědavá jak dopadla ta cesta domů.. taky se mi párkrát podařilo spát na divných místech :) od vlakových nádraží, přes čekárny u očního lékaře (o hospodách nemluvně) v restauraci(bylo to z vyčerpání),až vedle nějakýho turka co mi spal na rameni :-?

7 undead Trent undead Trent | E-mail | Web | 8. července 2011 v 17:54 | Reagovat

byli na pódiu a byli víc než jeden. podle mě zplňují požadavky na nálepku "kapela". :-D

tak já mám s nosokrvácením taky osobní zkušenosti. už sem s tím jednou ztrávil pár nocí v nemocnici ( k tomu se pojí úsměvná situace - krev se spustila ve škole, nešla zastavit, tak mi školník mrazil krk mraženou zeleninou. jestli si to po těch letech dobře pamatuju, nebyl zrovna nadšenej z toho, že bude mít na oběd zeleninovou polívku.. :-D ).

ale jo, bavil ( myslím, že tohle byla jedna z těch akcí, které Barney označuje "legendární".. :-D a cesta, jó, cesta, to byla prdel. první, kdo mi zastavil a taky mě svezl, byl romský spoluobčan. 8)  tady je vidět, i tato národnostní menšina má občas navrch nad naší většinou. 8) ale o tom více později. :-P
jo a já vlastně nespal, teda až v poledne v kanclu v domácím městě. :-D

8 nublado nublado | Web | 8. července 2011 v 19:00 | Reagovat

já spíš řešila to slovo "nějaká" než kapela :-D  

páni, takže školník místo tebe víc řešil, že k obědu bude mít zeleninovou poblivku :-D to je trouba :-x

tak šup sem s ním s tím pokračováním..nemůžu se dočkat.. a nebyl to náhodou romskej král ověšenej zlatem ve starým mercedesu??

9 undead Trent undead Trent | E-mail | Web | 9. července 2011 v 10:03 | Reagovat

najn. nějakej obyč člověk ve starým bílým zakrslým autě. :-D

no jo porád, jak to napíšu, tak to přidám.

když já si prostě nepamatoval, jak se ty kapely menovaly, tak sem to takhle obkecával.. :-D

ale tak jako ta zelenina, to je jen takové humorné zpestření jinak dost nepříjemnýho zážitku..

10 nublado nublado | Web | 13. července 2011 v 12:13 | Reagovat

a našli ti aspoň nějakou příčinu toho krvácení z nosu??

11 strigg strigg | 13. července 2011 v 13:22 | Reagovat

Hele, Trente, k tomu srazu... a co se někdy dostavit na sraz KoDuKy? Nejspíš teda někdy na podzim, jestli něco zorganizujem... neviděl by ses jen se mnou, ale DOKONCE i s Raven, Carmen a Iswidou! A tipuju, že to bude v Pardubicích ;) já bych to s nima prokonzultovala...

12 strigg strigg | 13. července 2011 v 13:23 | Reagovat

Jsme sice trochu jiná věková kategorie než Neexistující, ale zas ne o moc xD by ses moh vychloubat, že ses viděl se třema osmnáctkama a dokonce s jednou dvacítkou xD

13 undead Trent undead Trent | E-mail | Web | 13. července 2011 v 14:36 | Reagovat

[10]: - praskaj mi vlásečnice. jednou sem kvůli tomu seděl dvě hodině na nosním, aby mi tohle řekli. vyrazil sem před dvanáctou, že si oběd dám pak. no vědět to, co mě potká, najím se předem.. :-D

[11]: - páni! takových jmen, co mi něco říkají.. jen se trochu vzdělám v oboru KoDuKy, abych tam nebyl za totálního idiota.. :-D ( ale stejně ten Mordor jednou navštívím! 8) )
vsadím se, že to bude v podobným duchu jako ten "HP" ( protože HP tématu se tam zrovna moc nevěnovalo.. :-D ) sraz v Brně, kde sem se viděl s Idril, Rebelkou, Titany a spoustou dalších z tý jejich skvadry ( skutečnost je taková, že Idril se k tomu nachomýtla přeze mě.. 8) ).

[12]: - ale zase můžu říkat, že se stýkám i s vrstevníky, což se mi zatím moc často nestává.. :-D sám sem devatenáctka

14 nublado nublado | Web | 13. července 2011 v 15:53 | Reagovat

[12]:[13]: já bych mohla bejt vaše mamina :-D

15 strigg strigg | 13. července 2011 v 22:00 | Reagovat

[13]:: KoDuKa je organizace tak přísně tajná a organizovaná (to vím, koneckonců jsem její spoluzakladatelkou xD), že se o ní prd dozvíš, i kdybys chtěl sebevíc. ^_^ Ale neboj, do toho brzo spadneš... každej správnej magor zapadne... :D

[14]:: Mám svoji, další nepotřebuju! :D

16 undead Trent undead Trent | E-mail | Web | 14. července 2011 v 8:40 | Reagovat

[14]: - s matkou sem spokojen, nemohla bys nahradit otce? 8)

[15]: - tak to potom jo. :-D to už se nemůžu dočkat.

a víte co? vejška ještě není ztracena! 8)

17 miralen miralen | Web | 25. srpna 2011 v 20:57 | Reagovat

mám tvý básně kurva kurva doprdele zatraceně ráda
ty sprostý slova se hoděj, faktjo, vyjadřuje to sílu těch emocí a blabla
pořád si pamatuju na jednu takovou cover verzi
eh
za velmi tenkou azbestovou stěnou
slyším jak se mydlíš (?) pemzou drsnou
prostě mazec

18 undead Trent undead Trent | E-mail | Web | 26. srpna 2011 v 7:29 | Reagovat

teda, takové uznání, to jsem vážně nečekal. bikós poezie není soprocentně můj šálek mlíka( bo kafe nepiju ) a nepovažuju se za žádného extra básníka..

menuje se to "Hranice", co tu cituješ. 8) jen se nemydlila, mydlil Nohavica. :-D
plná verze:

Za velmi tenkou azbestovou stěnou
sylším, jak se drásáš pemzou drsnou,
já ve svém psychickém rozpoložení
vypadám jak to olověný obložení
co na mě čučí ze tří stěn
a ta čvrtá tvořená azbestem.
A lítající netopíři,
já zahlíd pštrosa Emu,
leč to vše pouze vidinou mou jest,
to dělá ten proklatej azbest
co dělí tě ode mne a mne od skutečnosti.
Ocelovým kladivem bourám tu proklatou zeď
a spolu zase budeme teď
i učiněno bude štěstí zadosti.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama