Soufalče!

4. února 2012 v 23:37 | undead Trent |  takzvaně literárno
kašlu na vás, žádný úvod nad lajnou. jó, lenora se ke mně zase vrátila, mě se nechce nic vymýšlet a kdo ví co zas kdy přidám, teď bude můj lajf very fany. vaj? bikós. bikós už nejsem na vysoký, ale jsem nezaměstnán a od pondělka si oficiálně sháním práci. ne že by mi to bylo nějak zvlášť líto.. no nic, padejte pod perex, pokud máte chuť si zas přečíst něco nanejvýš pochybnýho z mý klávesnice.





Kruci, zas nestíhám. Zas to budu muset vzít přes hřbitov. Sakra! Mám poslední tři zásobníky a zrovna musím valit tudyma. Já se na to můžu... No nic, jestli přijdu pozdě, stejně bude fuk, že budu mít munici. Nadhodím si vak, natáhnu závěr a s výrazem rezignujícího zoufalce vyrážím přes to podělané místo. Nesnáším mrtvoly. Přesněji - nesnáším mrtvoly, co mě chtějí zabít. Proč musí být ty mrchy tak rychlý? Oči jak tenisáky, sprint mezi hroby z mramorových desek. Vážně bych si měl najít jinou práci...

Víte, co je pravé zoufalství? Když vám deset metrů od konce hřbitova dojde munice. Vlastně ne, to není zoufalství, to jste pěkně v prdeli. Nikdy bych neřekl, že umím tak běhat a skákat. Na druhou stranu, ty mrtvoly všude kolem jsou celkem slušnou motivací.

"Zbylo na mě ještě něco?" sípu, když konečně dorazím na centrálu. I když to je dost vzletné označení, ve skutečnosti jde jen o kus země, kde se scházíme, abychom si rozebrali úkoly. "Cokoli?"
"Zoufalče!" směje se mi jeden z těch kreténů, co to dozorují.
"Chtěl bych vidět tebe, kdybys musel jít z Jitřní čtvrtě přes Golovského bulvár a hřbitov... Jak bys chodil na čas."
"Nó..." vychutnával si mě zase jiný. "Ještě je tu jeden džob. Doručit předvolání do jednoho sklepa v Gadrově čtvrti." Škleb dotyčného dosáhl maxima.
Zasténal jsem. Gadrovu čtvrť ne! To je sebevražda i s plným arzenálem, natož bez munice! Který šílenec ze samosprávy chce poslat předvolání někomu do Gadrovky? A hlavně, komu?! Vždyť je to tam samý průchod do Sklepa! Jo, teď jsem skutečně zoufalý. Musím někde sehnat nějakou munici, jinak si můžu rovnou hodit mašli. Vlastně by to bylo o moc příjemnější, než se dostat do spárů těch kreatur pronikajících ze Sklepa... Mám to! Huli Huli má vždycky nějaké zbraně a munice se taky najde.

"Ty. Jseš. Zoufalec. Ale naprostej, Pštrosmajere. Tos šel makat jen se třema? Se divím, že ještě žiješ..." vede si svůj monolog Huli.
"Co ti mám na to říct? Navíc mě posílaj do Gadrovky. S předvoláním. Kdo tam sakra může žít?"
"Kdo? Znám pár takovejch. Pro koho je to předvolání?"
Vytáhnu úřední obálku z vnitřní kapsy overalu. "Hm, nějakej Hefaistos."
"Hehe, známá firma. Dám ti dobrou radu. Jestli se k němu dostaneš, tak bacha. Používá do jídla takový dávky čili, že by to zabilo i kdejakou sklepovku. A zajdi za Elou, sám opravdu šanci nemáš."
"No bezva, Ela..."

Kdo ještě náhodou neslyšel o Ele, prožíval to, čemu se říká sladká nevědomost. Abyste totiž věděli, Ela je, hm, velmi nezaměnitelná. Je jí osm. Je to Ruska. A bojí se jí i ti nejhorší, nejbrutálnější a nejnelítostnější hajzlové ve vesmíru. Protože nikdo není brutálnější, než Ela. Dobře, Orlen, když ho vzbudíte ve tři ráno, je ještě o něco brutálnější.Ale zpět k Ele. Nosí žluté šaty, pod nima v pouzdrech na stehnech upilované brokovnice a zvládne přeprat i pět zásahových jednotek naráz. Antikrist není nějaký Damian z béčkového satanského hororu, ale ona!
A já jí teď musím zazvonit na dveře.
Samozřejmě mě uvítala hlaveň velkorážního kulometu a její pozdvihlé obočí. Z kuchyně se ozvalo jen: "Ne ve dveřích, jinak to budeš vytírat!" Takže tak nějak.
Stručně jsem vysvětlil, o co jde.
"Čekej chvíli, ty buržoazní zoufalče, dojdu si pro raketomet a pár atomovejch granátů."
Sakra! Atomový! Proč?! Proč já? Za zády se mi objevila nějaká zbloudilá mrtvola. Vzápětí byla bez hlavy. Inu, kalibr 90 je kalibr 90. Zvláště pak explozivní munice. Sakra, tenhle úchylný svět... Někdy si říkám, že je to jen špatný sen.

Náhle se probudím, politý studeným potem. Zataženými žaluziemi proniká jen trocha světla od pouličních lamp. Popadám dech a rozsvítil si lampu na nočním stolku. To, co před sebou uvidím, mě uvrhne do zoufalství. Mrtvola. Nechutně čilá mrtvola. Sáhnu pod polštář a doufám, že tam ta kuše je a že je natažená. Jo! Mám štěstí. Aspoň projednou. To už ale střílím a beru do rukou meč, který si nechávám opřený o židli.




to ale byla zas ptákovina, co? :D někteří jistě poznali natážky na Pajzl a dva z jeho obyvatel. 8) nutno dodat, že za průchody do Sklepa v Gadrovce může, jak jinak, Biblo. :D


undead Trent
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucy♥ Lucy♥ | Web | 4. února 2012 v 23:54 | Reagovat

Pěkně a hlavně pravďivě napsané ;)

2 KadetJaina KadetJaina | Web | 5. února 2012 v 10:07 | Reagovat

Ze Sklepa se to valí ve velkym O_o Bacha na Četu Bojových Plchů a jejich kuchaře

3 Lunae Lunae | Web | 5. února 2012 v 18:47 | Reagovat

:D - mě nic inteligentnějšího nenapadlo. Ale jinak dobrý.

4 Severka Severka | Web | 6. února 2012 v 5:24 | Reagovat

Nojo, Trent píše zásadně jen samé pravďivé příhody :-P

5 undead Trent undead Trent | 6. února 2012 v 7:01 | Reagovat

[2]: nj, a teď si představ, že bys byla přinucena tam někumu nést předvolání! :D horší by to snad bylo jen tehdy, kdyby ho přinutili jít celého v růž- ehm, v té zakázané barvě. 8)

[3]: ehm, Lunae, ty ses opravdu pokoušela vymyslet v reakci na mou pochybnou literaturu něco inteligentního?
:D :D :D
ale jinak dík. 8)

[4]: jo, a hlavně taková Jevelina je příklad pravdivosti. ty nesmysly, co jsem tam napráskal.. to budu muset někdy zeditovat. :-D

6 Cady Cady | Web | 14. února 2012 v 19:18 | Reagovat

počkej počkej... jakto že už nejseš na vejšce? vysral ses na ni sám nebo to oni? (btw stejně máš můj obdiv.. mě by na vejšku ani nevzali..)

7 undead Trent undead Trent | Web | 17. února 2012 v 19:08 | Reagovat

no, nejsem, sem na pracáku. a víceméně obojí. když se blížilo zkouškový, viděl sem to bledě. některý věci byly tuplovaně pasé, tak sem si řek, že to stejně nemá cenu, když chci nejpozději na konci ročníku vypadnout.. ( tak to nebylo nic složitýho, já povině maturoval z matiky a to byla podmínka pro přijetí bez příjmaček. takže mé odmaturování bylo automaticky i přijetím. a neodmaturovat? to už bychom se spolu nebavili, to bych byl dávno mrtvej.. holt papá by to neustál )

8 Cady Cady | Web | 8. března 2012 v 16:21 | Reagovat

ta kejtra - och!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama