Květen 2013

nezapomeň na ručník a neztrať banán!

25. května 2013 v 13:20 | undead Trentina |  pseudodeník nemrtvého chrousta
pojďme si povídat, beze slov povídat, jen tak si v myšlenkách poslat pár vět.. bří Ebenové snad prominou tuto malou výpůjčku z textu.

Rozhovory s některými lidmi jsou jako nevyčerpatelná studnice inspirací. a já jim tuším nikdy pořádně nepoděkovala. no, takže děkuju. vážně. upřímně. a vlastně nejen ty diskuze, ale i řada dalších lidí, kteří občas něco pronesou, napíšou, zareagují, odpoví, a mně to pak nedá a vrtá hlavou a plodí další a další myšlenky a úvahy. samozřejmě i těm díky.
a proč jim takto a teď děkuju? nevím, prostě jsem chtěla.

začínám šílet. jakože doopravdy šílet. ale co..
nakonec ze mě bude taková ta stará šílená kočičí dáma. budu mít mrňavej domek plnej koček a pokojových kvítek, fíkusů, palem, banánovníků, sukulentů, masožravek.. u postele plasmovej kanón, na posteli rozšito patero šatů.
víte, jaký to je, pozorovat sami sebe, jak se propadáte do šílenství? zajímavé. a občas štouchnu klackem.
opět slovy bří Ebenů ( jinak to nejde, mám puštěný cédéčko na hi-fi věž ( víte vůbec lidi ještě, co je to hi-fi věž? ) ) - já se v tom nevyznám, já se v tom neorientuju..

jo, vidíte, zmiňovala sem tu, že sem začala šít? myslím, že ne.. no, takže sem vzala starý vyřazený tričky, rozstříhala je a začala z nich tvořit šaty. spodek vypadá, že by snad v nějakém rozumném stavu být mohl, na všku a rukávech je ještě třeba dost zapracovat. na rukávech dodělat konce, na vršku spoj předního a zadního dílu na horní straně. a největší sranda bude tvořit šněrování. hlavně obšívání dírek. ale vůbec to střihnout tak, abych to měla všechno okej a měla současně dostatečnou rezervu na založení okraje. na konec článku hodím aktuální ( a velmi nekvalitní ) fotky skoro aktuálního stavu. no, dneska s tím zas snad zase pohnu. doufám. mohla bych.

víte, občas na mě dojde taková dost nepříjemná depka. ne, nemyslím tu svoji obvyklou, na tu sem zvyklá a má spolu docela slušný vztah ( ne takový, jako s lenorou, ale není buřt? ). myslím jinou. horší. svým způsobem. kdo mě znáte, víte, jak to se mnou je. po stránce chromozomů. že mi jednoduše některý orgány chybí a jiný přebývají. jo, chdím okolo horký kaše, já vím. pardon. no prostě..
"jen mě prostě čas od času sere a deprimuje zároveň, že prostě já jakožto přímo já nikdy dítě mít nebudu. tedy, ne biologicky moje ( tedy, pominu-li možnost, kterou mám teď a které bych se raději vyhnula ).. a na hrudníku mi nesejde, klidně ať je plochej, ale za tu možnost bych si klidně zatančila na hranici smrti. no, sem už prostě taková. a jiná asi už nebudu." - je to vyňato z diskuze na icq, takže některé věci nedávají úplně smysl, ale nechce se mi kopírovat celý kus diskuze..
no, takže asi tak. čas od času mě přepadne tenhle stav, kdy prostě naprosto toužím po něčem, co nikdy nebudu moct mít. leda by se vědci hecli a našli způsob, nebo by se stal zázrak. ( což se nemusí vzájemně vylučovat )

přemýšlím, proč sem vlastně na kompech. jakože proč studuju informatiku. když už mě to vlastně dávno nebaví. teda jako počítače. ne tak, abych nějak extra toužila se tím vůbec živit. mnohem víc mě například baví prát, žehlit ( dožehlit dvě velké hromady prádla je jeden z nejeuforičtějších pocitů, co znám. jako vážně. ), obecně uklízet.. spíš než za kompem v nějakým kanclu si dovedu samu sebe představit pracovat na zahradě. často mě přepadne touha něco upéct. nebo leštit sklenice ve vitríně a tak, většinou pak ve chvílích, kdy už všichni spí. no, zdá se mi to, nebo to není úplně normální?
na druhou stranu, kdyby mi někdo nabídl místo pilota ( nedejplcha něčeho, co lítá do vesmíru / vesmírem! ), asi bych neváhala..
umím udělat puding a krupici bez připálení! a jsem na to náležitě hrdá! i když nevím pořád proč.. oO

rohlík s máslem a hořčicí je bomba. vážně.

víte, TU depresi kolikrát dost přiživuje fakt, že mám chuť bagrovat zmrzlinou kyselýma okurkama ( a tady tyhlencty chutě tak nějak všeobecně ), mám žravou ( ale není tu co sežrat. grrr! ), je mi furt blbě, bolí mě hlava, záda ( záda poslední dobou víc, jak ta hlava.. ), furt mi děsně lítaj nálady.. ale tím to hasne. nic z toho. k ničemu to nespěje. jo, to jednoho naštve. a rozpláče. a rozesměje tím hysterickým smíchem. a pak tím upřímným.

no, a už se mi zase povedlo zapomenout, co sem to všechno ještě chtěla vyblít na blog, abych ulevila trochu svý ve skutečnosti introvertní duši. takže smůla, zase příště. ostatně, musím si přece nějaký ty témata nechat na jindy, ne? co bych pak do těch deníkovejch psala..

btw, ta vnitřní kruze, co sem zmínila posledně, ta pořád trvá. a rozhodně neskončí v dohledné době. i když mi byla dána rada ( a nutno říct, že dobrá a mohla by to rozčísnout ). jenže já se bojím. bojím se udělat to tak, jak mi radí, bojím se s tím udělat cokoli jiného. protože tak jako tak, já si to odskáču zaručeně. od sebe samé. sama sobě skázou. yop, sem holt na palici. a dokud jedna nebo druhá část té krize nepomine ( no dobře, neoslabí se ), nebudu schopná s tím něco udělat bez toho, aby to bylo jako vypít flašku nitráku a pak spolknout zapálenou petardu. asi tak. ale to je fuk. jak říkám, kdo ví, ví. a kdo ne, tomu to pravděpodobně říct buď nechci nebo nemůžu ( nebo si myslím, že nemůžu, což vyjde celkem na stejno..

jo a tenhle twitterovskej účet je naprosto geniální. snad nejgeniálnější, jak znám. ta ženská má pravdu, snad pokaždý. prostě "The Girl Dictionary", aneb životní pravdy, nad kterými jen pokyvujete hlavou ve smyslu "mluvíš mi z duše".


a nyní ty slibované fotky šatů:

.





a jako bonus fotky nových botů ( 50% sleva! )




undead Trentina

rozhlasový reportér a PUČ kvůli pudingu

24. května 2013 v 19:45 | undead Trentina |  takzvaně literárno
přináším takovou krátkou třídílnou blbůstku splozenou při rozhovorech s Arvari. nadále bych chtěla rozpracovat první část a napsat sérii krátkých reportáží z průběhu PUČe. btw, jaké oblíbené poživatiny přestali vyrábaět a prodávat vám?

dodatek - omluvte prasáckou gramatiku a příadné překlepy, psala sem to na ajsku, v posteli s lilian ( ne, nemohla sm si to odpustit. :D hrozně ráda mystifikuju druhé tím, jak mají mé počítače ženskou identitu. :D )

další dodatek - Maglaiz říkala, že druhá a třetí část sou trapné. nevím, nedokážu posoudit. každopádně, zajímal by mě názor i dalších lidí. :)


Rozhlasový reportér: "Rozhořčení milovníci Vlnek a jahodových pudingů provedli puč! Defenestrovali téměř celou vládu, zbytek zavřeli do sklepních prostor, sami se chopili moci a jejich první nařízení je: 'Obnovte výrobu vlnek a jahodových pudingů!' Zůstaňte s námi, brzy vám přineseme více informací!"

rozhlasový reportér podruhé: "žhavé novinky o převratu! dvě z jeho účastnic se rozhodly předstoupit před kamery a učinit první veřejné prohlášení. ano, už přicházejí! a jejich prohlášení, ano, bude se týkat toho, jaké státní zřízení nyní bude česko mít. to, to.. tomu se dá jen stěží uvěřit! právě vyhlásily česko totalitním matriarchátem v čele s těmi dvěma ženami! co to vlastně pro nás znamená? jak takový totalitní matriarchát vůbec bude vypadat? budou na státních institucích dvě fotky? jak je budme titulovat? a jsou ty dvě pouze představitelkami jedna vlnkařů a druhá pudingářů, nebo spolu mají vztah? zůstaňte s námi, budeme vás i nadále informovat!"

rozhlasový reportér po třetí: "všeobecná šeptanda měla pravdu - ty dvě skutečně tvoří pár! zároveň druhá věc, kterou uzákonily, jsou plnohodnotná manželství stejnopohlavních párů. na nesouhlas části obyvatelstva jedna z vládkyň ukazuje vztyčený prostředník a vzkazuje, že nemá problém vybít zuby každému, kdo je proti. slůvko 'totalitní' tedy skutečně není neopodstatněné, pokud jde o státní zřízení. současně započaly přípravy na událost, jakou svět dosud nezažil - svatba stejnopohlavního vládnoucího páru. vážení, česko se opět zapisuje do dějin! jaká bude reakce ze zahraničí? zůstaňte s námi, o všem vás budeme informovat!"



undead Trentina

podlehla. zase.

6. května 2013 v 13:16 | undead Trentina |  pseudodeník nemrtvého chrousta
a čemu že sem to podlehla? tomu šílenství s Ask.fm - zde můj profil.
a co jinak? se školou to vidím opět zase dost bledě, ale to nějak dopadne.
opět sem se přesvědčila, jak úžasná osba je Cady. i když ona by nejspíš chtěla polemizovat. smůla, holka. a jsem si jistá, že Miralen by se mnou souhlasila.
řeším jeden velký vnitřní boj. někteří ví, většina ne. nechť to tak prosím zůstane nadále. já se s tím už nějak poperu a i když to nejspíš dopadne pro nějakou stranu ( tu moji každopádně ) nepříliš dobře, pantarej.
jo a oživila sem zase svůj twitter účet. takže pokud by někoho zajímaly mé občasné krátké výkřiky do tmy, klidně tam lezte podle libosti. občas i nějaké novinky ohledně blogu, které nevydají na celý článek.

a to je asi vše, vážení.

undead Trentina